Den daňové svobody letos v Česku připadne na 23. června, podle výpočtu poradenské společnosti Deloitte dosud nikdy nebyl později. Daňoví poplatníci tak budou v letošním roce pracovat na odvod daní 174 dní, o jeden den více než loni. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho celý příjem připadá státu.
Přibližně stejně jako Češi jsou na tom letos Nizozemci, Němci a Slovinci. Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci ve Francii a Lucembursku, naopak nejméně v Rumunsku a Bulharsku.
V letošním roce se sice nemění žádná důležitá daňová sazba, změn v daňovém systému je ale poměrně dost, uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Zvýšilo se například daňové zvýhodnění na první dítě, začaly platit nižší výdajové paušály pro podnikatele a zpřísnily se podmínky pro získání daňového bonusu, poukázal. "Zvýšení minimální mzdy ovlivnilo výši 'školkovného' a tedy efektivního zdanění fyzických osob," doplnil.
Výběr daní v letošním roce ovlivní také již dříve zavedené kontrolní hlášení a postupně spouštěná elektronická evidence tržeb. "Aniž by se zvyšovaly sazby, roste díky efektivnějšímu výběru celkové inkaso daní, a tedy i indikátory daňového břemene, jako je den daňové svobody," podotkl Marek.
Podle ředitelky v daňovém oddělení Deloitte Radky Maškové pociťují poplatníci a plátci dlouhodobě nárůst daňové agendy. Finanční úřady se dříve zaměřovaly na jednotlivosti, v poslední době posuzují celkovou ekonomickou a daňovou situaci poplatníka na základě důkladnější analýzy dat z přiznání a hlášení, uvedla. "To klade samozřejmě větší nároky na správné nastavení systémů a preciznost poskytovaných dat," dodala.
Mezi daňovými poplatníky trvá určitá nejistota, míní Mašková. Podle ní k tomu přispívají časté změny daňových zákonů a někdy nejasné nové výklady platné daňové legislativy.
