Šestadevadesátiletý Stojan Stojmenov a desetiletý Denislav mají stejnou zábavu: stírací losy. Stejně jako oni podlehly miliony Bulharů horečce barevných kartiček, které díky absenci regulace tohoto sektoru prosperují. Po dvou letech vytrvalého stírání se dostavila odměna - Stojan v únoru vyhrál 5000 leva (66 tisíc korun), což je pětadvacetkrát více, než činí jeho starobní důchod. Radost z toho měli jeho děti, vnuci i pravnuci, kteří mu darovali balíček stíracích losů k narozeninám.
"Je to dobrá věc, která pomáhá rodinám," řekl agentuře AFP stařec, který není jediným horlivým hráčem v kavárně a zároveň obchodě v obci Carkva nedaleko Sofie. A prodavačka jeho slova potvrzuje. "Kupují si u mě více stíracích losů než jiného zboží," říká.
"Hraju čas od času, ale v naší třídě je jeden kluk, který nedělá nic jiného," svěřuje se Denislav, který si na kole přijel koupit tiket za dvě leva (26 korun).
V Bulharsku, které má zhruba sedm milionů obyvatel a nejnižší životní úroveň v Evropské unii, tento jev nabyl v posledních třech letech takového rozsahu, že vláda hodlá vytvořit pro loterie přísná pravidla, která dosud chyběla. Vzhledem k tomu, že v zemi není přísná regulace, prodávají se tam desítky her za podpory agresivní reklamy, uvolněné fiskální politiky a distribuční sítě téměř bez hranic.
"Snad jen v kostele se stírací losy neprodávají!" pohoršoval se nedávno vicepremiér Valeri Simeonov. Losy je možné zakoupit u pokladen obchodů, na poště, v kioscích i v metru.
Je to jako epidemie
Podle ekonomického týdeníku Capital se v Bulharsku loni prodalo 100 milionů tiketů za 345 milionů leva (4,6 miliardy korun). To je během jednoho roku nárůst o osm procent.
Na severozápadě země, v nejchudším regionu EU, podle nedávné studie denně hraje asi deset procent středoškoláků, 11 procent jich hraje jednou týdně. A televizní stanice neustále v nejsledovanějších hodinách ukazují výherce těchto soukromých loterií.
"Je to epidemie mezi dospívající mládeží a nejchudšími občany," připouští místopředseda vládní strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) Cvetan Cvetanov.
Podle průzkumu Gallupova ústavu hraje hazardní hry 57 procent Bulharů. Stírací losy jsou poslední novinkou sektoru po tom, co v 90. letech rostla v zemi kasina jako houby po dešti.
Celý sektor her představuje asi tři procenta hrubého domácích produktu (HDP), což je po Maltě nejvíce v Evropské unii, tvrdí analytik Tichomir Bezlov z Centra pro studium demokracie (CSD). Bulharský stát z toho ale má jen malý užitek: daňové předpisy jsou pro provozovatele her velmi výhodné, protože neplatí daň z přidané hodnoty, ale patnáctiprocentní daň z obratu. Loni šlo do státní pokladny jen 138,3 milionu leva (1,8 miliardy korun), zatímco obrat sektoru činil tři miliardy leva (skoro 40 miliard korun).
V Bulharsku jsou provozovatelé her soukromí a nemají žádné závazky, do určité míry ale sponzorují sportovní kluby. Hlavní část příjmů vynakládají na reklamu. Vláda představila návrh zákona, který bude přímou reklamu zakazovat, prodej losů bude omezen na specializované kiosky a prodej nezletilým bude zakázán.
Návrh zákona však nezvyšuje zdanění a za porušení zákona jsou směšné pokuty 5000 leva (66 tisíc korun). Projekt už vyvolal ostré nepřátelské reakce, především ze strany sportovních klubů, které soukromé firmy provozující hazardní hry sponzorují. "Pozor, abychom sport nezabili!" upozorňuje legendární bulharský fotbalista Christo Stoičkov.
