Dluhová krize
Dluhopisy kupuje méně lidí, podle obchodníků narůstá napětí

Na úvěrových trzích po obou stranách Atlantiku narůstá napětí a některé banky podle finančníků dokonce pociťují největší stres od krize v roce 2008. Nervozita se nyní projevuje růstem nákladů na úvěry, takže část bank má potíže dostat se k levným penězům.

Banky z Velké Británie navíc za pouhé tři měsíce omezily obchody s bankami na periferii eurozóny o celou čtvrtinu.

Kořeny problémů jsou podle expertů nepochybně v dluhové krizi v eurozóně a jejím neřešení. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) je například na evropských dluhopisových trzích teď méně lidí, kteří jsou ochotni se do nákupu dluhopisů pouštět. Dobře to ilustruje příklad Španělska, které bylo nuceno za nové dluhopisy nabídnout skoro sedmiprocentní úrok.

S každým dnem, kdy eurozóna svou dluhovou krizi neřeší, zároveň narůstá napětí, že se potíže rozšíří z periferních zemí i na jádro eurozóny. Velké problémy už pociťuje Itálie, kterou trh donutil také platit rekordní úroky nad sedmi procenty. Mezi investory, bankami a dokonce i podniky tak rostou obavy, že pokud se nákaza rozšíří, globální ekonomiku čeká pád do bolestné recese.

Šéf americké automobilky General Motors Dan Akerson tvrdí, že globální dopady evropské dluhové krize mohou být citelnější než dopady recese americké ekonomiky. Akerson přitom dobře ví, o čem mluví, protože problémy americké ekonomiky v roce 2009 donutily jeho podnik vyhlásit bankrot a pod dohledem vlády zahájit restrukturalizaci.

Zatím intervence americké vlády automobilce General Motors pomohla, v případě Evropy jsou vyhlídky podle Akersona dost nejasné. "Nedělat nic vám nepomůže, když je krize. Naopak se ty problémy ještě mohou rozšířit," řekl Akerson.

Banky nerady půjčují periferním zemím

Zvlášť znepokojivý je podle analytiků výprodej státních dluhopisů zemí s nejvyšším ratingem na stupni AAA. Z posledních dnů je to případ Finska, Nizozemska či Francie. "V zásadě je to odrazem snahy prodávat vše, co je z Evropy," řekl podle WSJ hlavní analytik společnosti Standish Mellon Asset Management Brendan Murphy. "Ukazuje nám to, že poptávka skutečně vyschla," dodal.

Podle dat, která sestavil ekonomický list Financial Times, britské banky ve třetím čtvrtletí snížily objem mezibankovních půjček bankám z periferie eurozóny o více než 24 procent na 10,5 miliardy liber (více než 314 miliard Kč). To podle listu dokazuje, jak výrazně narostla nervozita a jak málo jsou britské banky ochotné půjčovat peníze na běžný provoz bankám z ohrožených zemí eurozóny.

Největší pokles je patrný u půjček bankám v Řecku a ve Španělsku. To ale není úplně nový jev. Co je naopak překvapivé, je pokles krátkodobých úvěrů, které čerpají banky z Itálie. Globální banka HSBC, která je z Británie a na financování ostatních evropských bank se podílí nejvíce, úvěry bankám z jihu eurozóny omezila o 40 procent. Bankám z Řecka nepůjčuje vůbec, bankám ze Španělska a z Irska až o dvě třetiny méně než dosud.

Krátkodobé mezibankovní úvěry jsou nezbytné pro normální fungování bank. Na začátku finanční krize byly dopady nervozity tak velké, že si banky přestaly vzájemně důvěřovat a úvěrové trhy zcela zamrzly. Výsledkem byla recese globální ekonomiky, neboť k úvěrům se nedostaly ani ty firmy, které se bez úvěrování neobejdou.