Pod tlakem
Dohoda TTIP Němcům vadí. Přináší jen nevýhody, míní většina

Většina Němců se staví negativně k připravované dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Obávají se především toho, že dohoda zvaná Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) oslabí spotřebitelské standardy v Německu. Ukázal to průzkum společnosti Infratest dimap, jehož výsledky zveřejnila televize ARD.

V průzkumu 70 procent dotázaných uvedlo, že TTIP přinese Německu převážně nevýhody. Postoj veřejnosti k dohodě se v posledních letech znatelně zhoršil, i když byli Němci k obchodnímu partnerství s USA skeptičtí vždy. Ještě před dvěma roky ale negativa u dohody převažovala pro 55 procent obyvatel.

Čtyři z pěti Němců se domnívají, že se v případě přijetí TTIP zhorší v zemi ochrana spotřebitele. Němci se stavějí kriticky i k tomu, že jsou jednání o dohodě uzavřená, vadí to 83 procentům populace.

Přestože Němci vidí v dohodě především negativa, připouštějí, že by mohla znamenat přínos pro jejich firmy. O tom, že na TTIP německé podniky výrazně vydělají, je přesvědčeno 41 procent dotázaných.

Průzkum se uskutečnil v době, kdy hnutí Greenpeace zveřejnilo tajné dokumenty z vyjednávání o podobě TTIP. Z dokumentů podle médií vyplývá, že USA staví Evropskou unii pod tlak. Washington například hrozí, že zablokuje exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Chce tak přimět EU k většímu odběru amerických zemědělských produktů. USA podle německých novinářů rovněž napadají evropské principy ochrany spotřebitelů, které nyní obyvatele EU chrání před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony.

Německá vláda ale nadále usiluje o uzavření dohody a trvá na tom, že pravidla pro prodej geneticky upravených potravin se v EU nezmění. Zároveň zdůrazňuje, že dohoda otevře nové obchodní příležitosti především středním podnikům, což by mohlo vést ke vzniku nových pracovních míst v Německu.

Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody do konce tohoto roku. S příchodem nového amerického prezidenta v lednu 2017 a předvolebními kampaněmi v mnoha evropských zemích by se již tak složitá jednání mohla v budoucnu ještě více zkomplikovat.