Hospodářské oživení v eurozóně nabírá na síle, ekonomika však stále potřebuje podporu. Evropská centrální banka (ECB) proto zatím není připravena stahovat svá stimulační opatření. Řekl to šéf ECB Mario Draghi výboru Evropského parlamentu pro hospodářské záležitosti.
Tlaky na omezování stimulačních opatření ECB zesílily v důsledku rostoucí inflace v eurozóně. Draghi nicméně uvedl, že vzestup inflace je pouze dočasný a stojí za ním téměř výhradně stoupající ceny ropy. Dodal, že ECB nebude reagovat na krátkodobé výkyvy v ekonomických údajích.
"Podpora prostřednictvím našich opatření v oblasti měnové politiky je stále zapotřebí," uvedl Draghi. "Základní inflační tlaky zatím zůstávají velmi tlumené a očekává se, že budou zesilovat jen zvolna," dodal. Upozornil rovněž na přetrvávající problémy na trhu práce a na slabý růst produktivity.
Statistický úřad Eurostat minulý týden odhadl, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlilo na 1,8 procenta z prosincových 1,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky.
ECB usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici. "Politika nulových úrokových sazeb ve spojení s rostoucí inflací je pro německé střadatele ničivá," uvedl minulý měsíc bavorský ministr financí Markus Söder.
Eurostat minulý týden odhadl, že hrubý domácí produkt eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí stoupl proti předchozím třem měsícům o 0,5 procenta. Tempo růstu tak zrychlilo z 0,4 procenta ve třetím kvartálu.
Za celý loňský rok ekonomika eurozóny podle Eurostatu vykázala růst o 1,7 procenta. Evropská komise v listopadu předpověděla, že v letošním roce růst zpomalí na 1,5 procenta.
