Analýza
ECB rozhodne v prosinci o dalších stimulech

Evropská centrální banka je beze sporu jedním z hlavních hybatelů nejen evropských finančních trhů. Právě proto věnují investoři obrovskou pozornost tiskovým konferencím jejího prezidenta, které se pravidelně konají po zasedání Rady guvernérů ECB. Jedno z těchto zasedání proběhlo minulý čtvrtek, přičemž v následném proslovu šéf ECB Mario Draghi opět o něco více poodhalil roušku tajemství ohledně dalšího vývoje programu kvantitativního uvolňování.

Pro investory bylo klíčové, že Draghi razantně dementoval dřívější spekulace o přípravě plánů na brzké utlumení tohoto programu. Odkupy finančních aktiv tak budou dle původního plánu pokračovat v nezměněné podobě minimálně do března příštího roku. Novinkou pak bylo jasné naznačení, že QE neskončí ze dne na den, ale že bude během nadcházejících měsíců jen postupně snižován jeho objem. Exit by tedy měl vypadat přesně tak jako v případě Fed. Právě zmínka o pozvolném ukončování kvantitativního uvolňování měla nejvíce citelný vliv na evropské akciové trhy, které díky tomu ve čtvrtek povyskočily na měsíční maxima.

Draghiho dosavadní záměr však není nikde vytesán do kamene a z principu ani být nemůže. Monetární politika totiž musí pružně reagovat na změny v ekonomických výhledech. Nové projekce přitom bude mít Rada guvernérů k dispozici na svém letošním posledním, tedy prosincovém zasedání. Pokud se výhled inflace a HDP zhorší, otevřou se dveře k prodloužení programu QE. Tento scénář je přitom poměrně pravděpodobný vzhledem k tomu, že už nyní Draghi charakterizuje rizika jako vychýlena spíše směrem k horšímu.

Dění kolem ECB se může některým lidem zdát jako poměrně vzdálené a nicneříkající. Ovlivňuje nás však mnohem více, než si myslíme nebo připouštíme. Jedním z viditelných vlivů je i vztah mezi politikou ECB a ČNB. Sic je naše centrální banka ve svém rozhodování nezávislá, musí chtě nechtě brát v potaz i kroky ECB, jakožto nejvýznamnější finanční instituce Evropy. Případné prodloužení programu QE by výrazně ztížilo plánované ukončení intervenčního režimu ČNB a mohli bychom se tak dočkat dalšího odsunutí plánovaného termínu exitu.

Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus JIří Šimara.