Evropská ekonomika se po dlouhé době konečně nadechuje k citelnějšímu růstu. Vyplývá to alespoň z nově reportovaných dat Eurostatu, dle kterých se za první čtvrtletí letošního roku hrubý domácí produkt zemí eurozóny v meziročním srovnání zvýšil o 1,5 procenta.
Hlavním motorem růstu dál zůstává Německo, jehož ekonomika těží z historicky nejnižší nezaměstnanosti, která pozitivně ovlivňuje spotřebitelský sentiment a v konečném důsledku i objem domácí spotřeby. Zvýšení ekonomické aktivity však vykázaly i ostatní velké evropské ekonomiky jako je Francie, Itálie či Španělsko.
Růstem během prvního čtvrtletí letošního roku se ekonomika eurozóny konečně dostala na své předkrizové úrovně. Osm let trvalo, než byla vymazána tato symbolická mezera. Jde o výrazné zpoždění oproti vývoji ve Spojených státech, kde bylo zapotřebí pouze dvou let, než se ekonomika vzpamatovala z dopadů finanční a následné hospodářské krize. Hlavním důvodem této divergence je to, že eurozóna si na rozdíl od USA musela projít ještě bolestivou dluhovou krizí, která se významným způsobem podepsala na výkonnosti ekonomik jejího jižního křídla.
I přes to, že se eurozóně konečně podařilo vymazat své pokrizové manko, je k jásotu stále ještě příliš brzy. Existuje totiž ještě jeden rest, který je potřeba vyřešit. Ekonomika starého kontinentu se stále nachází pod svým potenciálem. Dle odhadů to je až 1,6 procentního bodu, o které by mohl být zdejší růst výraznější. Hlavní příčinu tohoto negativního jevu je nutno hledat znovu na jihu. Ekonomika Itálie totiž dál pracuje zhruba tři procenta pod své možnosti a Španělsku chybí k dosažení svého potenciálu dokonce pět procent.
Kdy bude tato výkonnostní mezera vymazána samozřejmě nelze dopředu odhadnout, nicméně pokud bude zachován trend z posledních let, mělo by se to podařit do roku 2020. Zda se tato projekce naplní či nikoliv bude klíčové i pro českou ekonomiku vzhledem k tomu, že právě země eurozóny v čele s Německem jsou našimi nejvýznamnějšími obchodními partnery a tuzemský ekonomický vývoj je do značné míry odvislý právě od toho, jak se daří našim sousedům.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
