Pračka peněz
Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska

Více než 13 miliard dolarů (asi 287 miliard Kč) se vypralo v letech 2012 až 2016 v estonských bankách, z nichž nejméně 7,3 miliard eur (asi 188 miliard Kč) prošlo účty nerezidentů, tedy klientů neusazených v zemi. Oznámila to v pátek místní policie. Malá pobaltská země, která je členem Evropské unie, je otřesena odhaleními, že sloužila jako pračka peněz z Ruska, Moldavska a Ázerbájdžánu.

Jednotka finančního zpravodajství estonské policie (FIU) uvedla, že kromě více než šesti miliard dolarů propraných estonskými bankami v systémech odhalených domácími finančními agenturami, prošlo estonskými bankami dalších 7,3 miliardy eur prostřednictvím prodeje ruských akcií a dluhopisů.

V zmíněném roce 2012 výkon celé estonské ekonomiky činil jen 17,9 miliardy eur (asi 461 miliard Kč).

"Proud špinavých peněz, procházející Estonskem od roku 2011, byl větší, než se předpokládalo," napsal server Delfi.ee. Podle expertů šlo o důsledek, že Rusko zavedlo omezení na volný pohyb kapitálu, a proto si ruští podnikatelé našli alternativní cesty pro převedení peněz do Evropy.

Konkrétně na konta v estonských bankách, patřící nerezidentům, převáděli ruské akcie a dluhopisy, které na místě prodali v rámci estonského finančního systému. Od roku 2012 se tak v Estonsku prodaly ruské akcie za více než 7,3 miliardy eur. Zisk dále převáděli do desítek různých jurisdikcí a na tisíce firem za zboží a služby, jejichž další osud - pokud skutečně byly zakoupeny - je nejasný. Toto schéma mělo podle odborníků několik variant, včetně využití ázerbájdžánských a moldavských bank coby "praček".

Estonská policie varovala, že v letošním roce lze očekávat další pokusy o praní peněz vzhledem k uzavření dalších ruských bank.

"Pobaltské země se už dávno považují za místo, kde se aktivně perou peníze z Ruska," poznamenal ruský list Kommersant. Dodal, že Estonsko a Lotyšsko se v posledních letech snaží bojovat s touto pověstí: posuzují možnost konfiskace podobných aktiv a zakazují činnost pochybných firem, používaných pro praní peněz. Od začátku roku byly dvě estonské banky uzavřeny kvůli účasti na praní peněz a dánský regulátor zkritizoval estonskou pobočku Danske Bank, která se také mohla na praní peněz podílet, zatím však důkazy nestačí k otevření případu.

"Náš základní problém s takovými transakcemi z Východu a celkově s velkými mezinárodními operacemi spočívá v tom, že v praxi nelze zjistit, s jakými trestnými činy jsou spjata aktiva pochybného původu. Je jasné, že tyto transakce jsou neprůzračné a následně podezřelé," uvedl velitel FIU Madis Reimand.

Banka by mohla čelit dalším právním krokům v Dánsku.

Lotyšské úřady ve čtvrtek varovaly, že se dá čekat zvýšený tok pochybných a nelegálně získaných peněz do ostatních států EU vzhledem k tomu, že se úřady v Pobaltí zaměří na účty nerezidentů.