Problematika mezinárodního obchodu, včetně nedávného amerického rozhodnutí uvalit cla na ocel, ale také zdaňování nadnárodních internetových společností budou hlavními tématy ekonomické části čtvrteční diskuse šéfů států a vlád zemí EU v Bruselu. V pátek pak premiéři a prezidenti států platících eurem budou už samostatně diskutovat o otázkách souvisejících s budoucí podobou eurozóny.
Evropská unie je přesvědčena, že by se na ni měla vztahovat výjimka z nedávno oznámeného rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku. O věci nyní ve Washingtonu za unii vyjednává komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Jejím hlavním argumentem je, že Evropa pro USA nepředstavuje bezpečnostní riziko, kterým Trump uvalení cel zdůvodňuje.
Zda komisařka s přesvědčováním za oceánem uspěje, ale zatím není jisté. Pokud Američané v pátek cla skutečně i pro evropské země zavedou, bude mít unijní reakce několik částí. Diplomaté přitom zdůrazňují, že země bloku jsou v této věci jednotné, k samostatnému postupu se nerozhodla a linii EU drží také z unie odcházející Británie.
První částí odpovědi budou odvetná či "vyrovnávací" opatření, tedy cla na některé výrobky z USA. Unie se dál bude snažit zamezit tomu, aby zboží, které se nedostane na americký trh, nezahltilo a nepoškodilo trh evropský. Třetí částí je postup v rámci pravidel Světové obchodní organizace (WTO).
Summit by měl ostatně v souvislosti s globálním obchodem opět zopakovat evropskou tezi, že obchodní spory je třeba řešit dialogem, a nikoli konfrontací a že volný obchod je jedním z nejsilnějších nástrojů ekonomického růstu. Lídři států a vlád proto podpoří přípravu a uzavírání dalších obchodních smluv mezi EU a partnery, jako je Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Mexiko či Singapur.
V dopise, kterým na summit do Bruselu lídry států bloku pozval, předseda unijních schůzek Donald Tusk připomněl, že transatlantické vztahy jsou základem bezpečnosti a prosperity na obou stranách Atlantiku.
Bez formálních závěrů budou ve čtvrtek šéfové států a vlád osmadvacítky hovořit také o daňové problematice, především o tom, jak lépe a efektivněji danit evropské zisky globálních internetových firem. Evropská komise představila svou definici "digitální přítomnosti" společnosti na území členského státu, která by to měla umožnit, i některé další možnosti. V daňové oblasti se má mluvit také o tom, jak efektivněji bránit firmám v "daňové optimalizaci" a snahám společností vyhnout se placení do veřejných rozpočtů.
V pátek se pak, k jisté nevůli zemí mimo eurozónu, samostatně sejdou prezidenti a premiéři 19 zemí, které platí eurem. Mluvit mají o otázkách souvisejících s návrhy reformy podoby evropské měnové unie, třeba o možné budoucí fiskální kapacitě eurozóny, jejím smyslu a podobě či o způsobech, jak zajistit lepší fungování a řízení eurozóny.
V návrhu závěrů summitu jsou také odstavce týkající se problematiky unijního jednotného trhu. Nové šéf euroskupiny Mario Centeno a šéf Evropské centrální banky Mario Draghi budou premiéry a prezidenty unijních zemí informovat o stavu a vývoji unijního hospodářství či o práci na dokončování bankovní unie.
Merkelová kritizuje Trumpa
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz hliníku a oceli cla je nezákonné a v konečném důsledku poškodí nejen dovozce, ale i samotné Spojené státy. Ve Spolkovém sněmu to řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
Dodala, že Německo je přesvědčeným odpůrcem politiky izolacionismu, neboť takový systém škodí všem bez rozdílu. Zopakovala, že Berlín bude ve spolupráci s Evropskou unií v obchodních jednáních s USA pokračovat.
Spojené státy si podle médií pro vynětí Evropské unie z nových cel na dovoz oceli a hliníku kladou řadu podmínek v oblasti obchodní i obranné politiky, včetně omezení dodávek oceli z EU do USA na loňskou úroveň. Washington podle magazínu Der Spiegel také chce, aby EU podnikla opatření proti čínské oceli prodávané za dumpingové ceny a aby spolupracovala v řadě dalších obchodních záležitostí.
