Evropská komise před časem přišla s tezí, že je třeba snižovat spotřebu pitné vody a zároveň bránit únikům vody z potrubí. Dala za úkol státům, aby stanovily adekvátní cenovou politiku, která tyto cíle zajistí. Jenže část zemí neudělala nic. Proto se rozjíždí debata, jak ceny vody určovat jednotně v celé EU. Třeba podle zásady "kdo spotřebuje víc, bude platit vyšší cenu".
Příznivcem tohoto přístupu je rakouský europoslanec Richard Seeber. Podle něj by spotřebitelé měli nárok na určité množství vody za nižší cenu, aby mohli pokrýt své životní potřeby. Voda nad tuto kvótu by byla dražší. Jinými slovy, kdo si chce napustit bazén nebo zalévat zahradu vodou z kohoutku, ať si připlatí. Zastánce našel Seeber v Larsi Thunellovi, viceprezidentovi Mezinárodní finanční korporace, která patří do skupiny Světové banky. "Líbí se mi například jihoafrický model, v němž každý dostane zdarma určité množství vody, ale pokud ji chce někdo používat k výrobním účelům, plnění bazénů nebo ke sprchování desetkrát denně, musí za ni zaplatit," tvrdí Thunell.
Seeber si je ovšem vědom, že přijít s takovým řešením znamená skoro politickou sebevraždu. Kdyby Evropská unie nařídila plošné zdražení vody, ztratila by už tak vratkou podporu obyvatel. Nicméně některým zemím se zdražení zřejmě stejně nevyhne. Rámcová směrnice o vodě z roku 2010 požaduje po vládách, aby ceny vody plně obsahovaly náklady na její úpravu, distribuci a údržbu a budování infrastruktury.
Jen tak je možné síť udržovat a modernizovat a omezovat úniky vody z potrubí, tvrdí Evropská komise. Například v Bulharsku se kvůli děravým trubkám ztratí až polovina pitné vody. Naopak v Německu jsou ztráty sotva pětiprocentní. V Česku se podařilo podle údajů Českého statistického úřadu omezit úniky od roku 2006 z 20,7 na 18,5 procenta.
Přesto model "za více vody plaťte víc" může znít Čechům podivně. Spotřeba vody v Česku klesá, přesto její ceny stále rostou. Distributoři vody to zdůvodňují tím, že vysoké fixní náklady na infrastrukturu se musejí rozpočítat do stále menšího objemu spotřebované vody. Cena vodného a stočného za metr krychlový se proto v Česku od roku 2006 do roku 2010 zvedla z 50,42 na 62,32 koruny, to je nárůst skoro o čtvrtinu.
