Evropská komise ve středu přijala klíčové legislativní návrhy na reformu finančního dohledu v Evropské unii. Mají zabránit opakování finanční krize, která přerostla v krizi hospodářskou. Pokud návrhy schválí i členské státy a Evropský parlament, vzniknou v unii dvě nové instituce, které budou dohlížet na jednotlivé finanční skupiny a budou průběžně zkoumat i rizika v ekonomikách jednotlivých zemí.
"Naším záměrem je ochrana daňových poplatníků před opakováním doby temna z podzimu loňského roku, kdy vlády musely napumpovat miliardy eur do bank," řekl předseda Evropské komise José Barroso.
Základem návrhu komise je vznik dvou institucí - ESRB (European Systemic Risk Board) a ESFS (European System of Financial Supervisors). První z nich bude mít na starosti takzvaný "makrodohled", tedy obecně dohled nad riziky, která se mohou objevovat v jednotlivých státech. Druhá z nich se zase bude soustředit na "mikrodohled", tedy na dohled nad jednotlivými finančními skupinami.
ČTĚTE TAKÉ: EU chce společně regulovat finanční trh. Může to fungovat?
Obzvláště vznik ESFS může přinést celou řadu kontroverzí. Jedním z nejvýraznějších odpůrců této části návrhu je i Česká republika, která dosud sice příliš neprotestovala, ale to bylo dáno spíše její předsednickou rolí v EU z první poloviny letošního roku. Nyní, když již v čele unie nestojí, se může znovu ozývat.
Česká národní banka již dříve uvedla, že úpravy by mohly vést k částečné ztrátě kontroly nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank. Velké banky působící v Česku mají zahraniční vlastníky a ČNB se zjednodušeně řečeno obává, aby právě vlastnící z českých bank "nestahovali" kapitál, když jej budou potřebovat. Na podobné pozici stojí například Slovensko; jiná ustanovení reformy se nelíbí Velké Británii.
Foto: Reuters
