Zatím neformálně
Eurozóna a Řecko vypracovaly text dohody o prodloužení pomoci

Ministři financí zemí eurozóny včetně Řecka dosáhli dohody o prodloužení programu úvěrové pomoci hluboce zadluženému Řecku o čtyři měsíce. Na večerní tiskové konferenci to oznámil šéf euroskupiny, která ministry sdružuje, Jeroen Dijsselbloem. Podle něj musejí Atény do pondělí představit seznam slíbených reformních opatření, která následně věřitelské instituce ohodnotí, zda dostatečně plní jejich podmínky.

Dohoda odstraňuje bezprostřední riziko, že Řecku příští měsíc dojdou peníze a že by země mohla být nucena opustit eurozónu. Nová levicová vláda v Aténách tak dostala prostor k tomu, aby se pokusila vyjednat dlouhodobě příznivější podmínky pro splácení dluhů mezinárodním věřitelům.

Německo, které je nejvlivnějším členem Evropské unie a zároveň hlavním věřitelem Řecka, ale podle médií vyzvalo Atény, aby výrazně rozšířily své reformní závazky, než vyjádřilo souhlasu s prodloužením pomoci. Řecko se například "zavázalo nezrušit dosavadní opatření, čímž by negativně ovlivnilo své fiskální cíle".

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval, že pokud Řecko úspěšně nezavrší svůj program, další výplaty peněz se nedočká. Dodal, že řecká vláda zažije nyní těžké chvíle při vysvětlování dosažené dohody svým voličům.

Řecký ministr financí Janis Varufakis naopak opět tvrdil, že dohoda znamená, že Atény nechávají za zády dosavadní program pomoci. V reformách prý ale pokračují a zavazují se, že nepodniknou jednostranné kroky, které by zatížily řecký rozpočet. Dohoda podle něj pro Řecko znamená, že se vyhýbá opatřením vedoucím k recesi.

Podle dohodnutého dokumentu budou věřitelé při vyhodnocování cíle primárního rozpočtového přebytku na tento rok brát v potaz ekonomickou situaci v Řecku.
Pokud podle Dijsselbloema věřitelské instituce v úterý zhodnotí kladně seznam slíbených řeckých opatření, zahájí země eurozóny proceduru ratifikace prodloužení dohody. V několika zemích včetně Německa se k tomu musejí vyslovit parlamenty.

Zhodnocení má být ale jen předběžné. Řecko má svá opatření s věřitelskými institucemi dál zevrubně konzultovat. Seznam kroků má být pak schválen do konce dubna.

Před vlastním zasedáním euroskupiny jednal její šéf Jeroen Dijsselbloem s ředitelkou MMF Christine Lagardeovou a evropským komisařem pro hospodářské a finanční záležitosti Pierrem Moscovicim o "balíčku" zahrnujícím významné ústupky ze strany Řecka jdoucí ještě za ty, které obsahuje čtvrteční žádost Atén o prodloužení pomoci.

Řecko ve čtvrteční žádosti mimo jiné slibovalo, že bude splácet své dluhy, udržovat vyvážený rozpočet během půlroku pomoci, bojovat proti daňovým únikům a proti korupci a bude se snažit nastartovat ekonomiku. Německá vláda však žádost odmítla téměř okamžitě s tím, že návrh neodpovídá kritériím dohodnutým na pondělním jednání euroskupiny.

Podle maltského ministra financí Edwarda Scicluby eurozóna nebude bránit, aby ji Řecko opustilo. Skupina zemí kolem Německa prý nemíní Aténám ustupovat.

Dohoda je nejlepším z dostupných řešení, řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek. "Řecko rozumně ustoupilo ze všech požadavků, které byly nepřijatelné a které byly i nerozumné. Jedinou vadou na kráse je, že nejde o trvalou dohodu," dodal. Hrozbou pro naplnění dohody podle Marka může být reakce v Řecku, protože vládní levicová strana SYRIZA musela ustoupit prakticky ze všech klíčových předvolebních slibů.

Evropská centrální banka se již podle německého listu Der Spiegel připravuje na případný odchod Řecka z eurozóny. Zaměstnanci banky prý pracují na scénářích, jak by zbytek měnové unie mohl dál držet pohromadě.

Řecká vláda čelí nepříjemné vyhlídce, že nesplní své volební sliby, v nichž slibovala zmírnění úsporných opatření a zároveň udržení jednotného eura. Pokud se v krátkodobém horizontu nenajde jiné řešení, Řecko by mohlo být ponecháno osudu, aby se potýkalo se svými dluhy již od příštího měsíce. To by v podstatě znamenalo státní bankrot.