Hlavními tématy letošního ročníku Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu je dluhová krize v eurozóně a snaha urychlit jednání o liberalizaci světového obchodu. Zatímco krizi eurozóny už část evropských politiků i šéfů mezinárodních bank považuje za mírnější a optimističtěji vidí i vyhlídky eura, jednání o liberalizaci obchodu v Davosu příliš nepokročila.
Zástupci podnikatelských kruhů nicméně upozornili, že trvá napětí kvůli měnové politice některých zemí. Šéf brazilské energetické společnosti Petrobras José Sérgio Gabrielli de Azevedo situaci vnímá tak, že kvůli kurzu dolaru se schyluje ke střetu mezi bohatými a chudými zeměmi. Každá z nich prý bude hájit své zájmy, a proto nelze vyloučit, že napětí mezi nimi vyústí v měnovou válku.
Například Washington už řadu let tvrdě tlačí na Peking, aby nechal svou měnu jüan zpevnit. Američané jsou přesvědčeni, že jüan je uměle podhodnocen, aby si Čína mohla zachovat konkurenční výhodu v podobě levné práce.
Krize už se nezhoršuje
Dluhová krize eurozóny, která v posledním roce otřásá finančními trhy i důvěrou v celý projekt společné evropské měny, se už nezhoršuje. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to řekli někteří evropští politici a zástupci mezinárodních bank. Na trzích sice přetrvává nejistota a vysoká kolísavost, známky systémové krize ale podle nich vidět nejsou a pominuly prý i pochybnosti, zda eurozóna přežije.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v panelové diskusi řekl, že už v eurozóně žádnou krizi nečeká. Členské státy podle něj dostaly lekci a teď pracují na sjednocení své hospodářské a sociální politiky. "Neočekávám žádné další šoky. Myslím, že euro bude stabilní," řekl.
Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová vyzvala finanční trhy, aby proti eurozóně nespekulovaly, protože všechny země jsou na správné cestě fiskální konsolidace. "Myslím, že eurozóna má to nejhorší za sebou. Nespekulujme proti Evropě a nespekulujme proti eurozóně," uvedla ve zjevné narážce na postoj spekulantů na burzách.
Bankéři očekávají, že evropští lídři v nadcházejících týdnech učiní rozhodné kroky na podporu eurozóny a jednotlivých členských zemí, které mají potíže. Podle nich je třeba zavést tvrdá úsporná opatření a strukturální ekonomické reformy. Šéf britské banky Barclays Bob Diamond za bankéře prohlásil, že o životaschopnosti eura už nikdo nepochybuje. "Otázka, zda eurozóna zůstane pohromadě, je otázkou loňského roku a je už zcela neaktuální," řekl Diamond. Vysoká kolísavost na trzích ale nějaký čas prý ještě zůstane.
Lídři Evropské unie se nyní snaží dohodnout konkrétní opatření, jejichž součástí bude zvýšení úvěrové kapacity záchranného fondu eurozóny (EFSF) a přesnější pravidla využití jeho prostředků. Prodloužit by mohli i dobu splatnosti půjček pro Řecko a Irsko a dohodnout i snížení úroků z těchto úvěrů. Přísnější budou zřejmě i pravidla fiskální disciplíny a jejich vymahatelnost. Podle zdrojů agentury Reuters by se mimořádný summit mohl konat začátkem března.
Zdroje Reuters také tvrdí, že guvernér německé centrální banky Axel Weber navrhl prodloužit záchranné půjčky pro Irsko a Řecko až na 30 let. V současné době platí, že Irsko má půjčku splatit do sedmi let a Řecko už do tří. Pokud by tento návrh prošel, výrazně by se snížilo riziko, že by tyto země musely později sáhnout k restrukturalizaci dluhů.
Německo se také snaží partnery v eurozóně přesvědčit, aby přijali na své národní úrovni závazná fiskální pravidla podobná takzvané "dluhové brzdě", kterou má Německo. Tento dodatek, který vládu nutí snižovat deficity, si Němci zakomponovali přímo do ústavy.
Liberalizační pokrok stále nepřišel
Ministři obchodu jednají na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu o další liberalizaci světového obchodu v rámci takzvaného Katarského kola. To začalo už před deseti lety a mělo být dávno uzavřeno. Zatím se tak ale nestalo, protože jednotlivé země se nedokázaly dohodnout na klíčových otázkách včetně subvence zemědělství. Spojené státy uvedly, že nevidí žádný významný pokrok v jednáních ani teď.
Vyjednávači obchodních mocností přitom doufali, že právě v Davosu se jim podaří dosáhnout v jednáních průlomu. Američané ale připustili, že rozhovory mají alespoň větší dynamiku. Jejich obchodní zmocněnec Ron Kirk jako příklad uvedl vztah mezi Spojenými státy a Čínou.
"Myslím, že v tónu našich jednání s kolegy z Číny je prokazatelně pozitivní změna," řekl dnes Kirk agentuře Reuters. Více než dvě desítky činitelů se tak budou snažit alespoň vyslat politický signál, že dohoda o liberalizaci by mohla být dokončena v letošním roce.
"Všichni jsme se shodli na tom, že bychom to měli udělat do července," řekl komisař Evropské unie pro obchod Karel De Gucht. EU pořádala banket pro ministry z Austrálie, Brazílie, Číny, Indie, Japonska a USA. Tyto země jsou klíčovými představiteli světového obchodu.
Rusko míří do WTO
Na pořadu dne byla i dlouholetá snaha Ruské federace začlenit se do WTO. Generální tajemník WTO Pascal Lamy řekl, že přijímací proces je z větší části ukončen a Rusko by mohlo do WTO vstoupit už v letošním roce. Pořád ale nejsou vyřešeny všechny překážky, které Rusku ve vstupu zatím bránily. Za vyřešené však Lamy považuje 95 procent problémů.
"Věřím, že přistoupení Ruska k WTO před koncem letošního roku je možné," řekl Lamy po schůzce s ministry obchodu 24 členských zemí. Rusko jedná o vstupu do WTO už 17 let a ruský premiér Vladimir Putin dnes řekl, že doufá v začlenění do WTO už letos. Rusko je největší zemí, které stojí mimo tuto globální obchodní organizaci. Ta má 153 členů včetně České republiky.
