Nevyužité kapacity v zemích eurozóny jsou možná až dvakrát větší, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). To může naznačovat, že jsou potřeba další fiskální a měnová opatření, která by podpořila poptávku.
Zpráva naznačuje, že skutečný výkon ekonomiky eurozóny zaostával v letech 2014 a 2015 za potenciálním výstupem zhruba o šest procent. Dosavadní odhady předpokládaly, že tento rozdíl činí jen kolem dvou až tří procent.
"Možný důsledek tohoto zjištění je takový, že opatření zaměřená na podporu agregátní poptávky, včetně fiskálních a měnových opatření, by v mixu ekonomické politiky měla hrát ještě významnější roli," uvedli autoři studie, která nemusí nutně odrážet názor členů Rady guvernérů ECB.
Ekonomika eurozóny loni vykázala růst o 1,6 procenta a ECB se domnívá, že v nadcházejících letech se bude růst pohybovat na zhruba stejné úrovni. Podpůrná měnová opatření zvýší v letech 2015 až 2018 hrubý domácí produkt (HDP) 19 zemí platících eurem celkově o 1,5 procenta, uvedla ECB.
Někteří činitelé tvrdí, že ECB, která se v eurozóně snaží podpořit hospodářský růst a inflaci, brzy vyčerpá nástroje, které má ještě k dispozici. Každé další podpůrné opatření totiž s sebou nese větší riziko nepříznivých vedlejších důsledků.
Pokud jde o státy eurozóny, jejich rozpočtová politika je letos mírně expanzivní, což by naznačovalo mírné zvýšení poptávky. Jen málo vlád má ale prostor k tomu, aby zvýšily výdaje výrazněji.
