Ministři financí eurozóny odsouhlasili finanční pomoc pro Irsko, které se musí vypořádat s problémy vlastních bank. Podle irského premiéra Briana Cowena bude částka nižší než 100 miliard eur, tedy zhruba 2,5 bilionu korun, ale politici jí upřesní až na konci listopadu.
Irové dostanou peníze ze záchranného fondu eurozóny, do nějž se již v minulosti země platící eurem zavázaly přispět 440 miliardami eur, a rovněž od Mezinárodního měnového fondu. Finanční prostředky by Dublin měl vrátit během tří let.
Podle nejmenovaného zdroje Reuters pomoc dosáhne 80 až 90 miliard eur. "Očekávám, že se nám dohodu podaří dokončit velmi brzy, nejspíš během několika týdnů," uvedl Cowen. Dosud se spekulovalo, že celková pomoc Irsku by se mohla pohybovat od 45 miliard až asi do 120 miliard eur. To je víc, než se původně čekalo.
"Poskytnutí pomoci Irsku je zárukou finanční stability v Evropě. Záchranný program se připravuje a měl by se zaměřit nejen na rozpočtové výzvy irské ekonomiky, ale i potenciální potřeby kapitálu bankovního sektoru," doplnil Olli Rehn.
Eurozóna se zveřejněním konkrétní částky podle některých expertů čeká až na okamžik, kdy irská vláda v parlamentu zveřejní návrh úsporných opatření pro příští čtyři roky. Mělo by se tak přitom stát již v úterý. "Tato strategie by měla poskytnout detaily k vládnímu závazku nápravy nadměrného rozpočtového schodku o šest miliard eur v roce 2011 jako součásti strategie, která povede ke snížení deficitu pod tři procenta HDP v roce 2014. To představuje úsporu celkem 15 miliard eur," uvedla po rozhodnutí eurozóny Evropská komise v prohlášení.
Na zprávy o pomoci pro Irsko reagovaly krátce po otevření asijské trhy růstem. Polepšila si i evropská jednotná měna.
Irsko požádalo MMF a EU o pomoc
"Doporučím vládě, abychom požádali o program pomoci a zahájili formální jednání," řekl ministr financí Brian Lenihan. Irsko podle něj musí prohloubit úsilí, jehož smyslem je řešit strukturální problémy bankovního systému. "Banky jsou dobře financovány v rámci Eurosystému, ale nemohou v tomto stavu setrvat věčně," přiznal ministr. Stav irských bank se zhoršil natolik, že největší finanční domy už se neobejdou bez vytrvalého přísunu peněz od Evropské centrální banky.
Pomoc od mezinárodních institucí by měla být v řádu desítek miliard eur a poskytnuta bude částečně formou půjček, částečně ve formě garancí za úvěry. Lenihan upozornil, že Irsko má v současné době deficit kolem 19 miliard eur (zhruba 470 miliard korun), který si při současných nákladech na obsluhu dluhu už nemůže dovolit financovat.
Lenihan také potvrdil, že vládní činitelé usilují o vytvoření obrovského rezervního fondu, který by v případě potřeby poskytoval podporu zadluženým irským bankám, ale odmítl říci, jak by takový fond měl být velký. Poznamenal jen, že celková částka nepřesáhne 100 miliard eur.
Někteří členové eurozóny Irsku vytýkají jeho nízkou daň z příjmu právnických osob. Ta je na 12,5 procenta, což je jedna z nejnižších sazeb v EU. Nižší mají jen Bulharsko a Kypr, kde je na deseti procentech. Hlavně v Německu a Francii zaznívají hlasy, že pokud chce Irsko čerpat pomoc, mělo by se vzdát své konkurenční výhody v oblasti daní. To však Irové odmítají a tvrdí, že nízká daň je nutná, pokud mají do země nadále proudit zahraniční investice.
Patnáct miliard eur na stabilizaci
Irská vláda musí najít zhruba 15 miliard eur (přes 370 miliard korun), aby stabilizovala veřejné finance. Podrobnosti plánu však podle dřívějších informací asi nebudou známy dříve než v úterý. Vláda přitom nemá času nazbyt; v Dublinu už jsou zástupci MMF, Evropské komise a ECB, kteří zkoumají vládní finance a čekají, jaký plán úsporných opatření vláda navrhne.
Irsko potřebuje snížit deficit tak, aby se vešlo do limitu, který povolují pravidla eurozóny. Ta předpokládají, že deficit může být pouze do tří procent hrubého domácího produktu. Na tuto úroveň se chce Irsko dostat do roku 2014. V letošním roce má deficit vystoupit až na 32 procent HDP, což bude v moderní evropské historii rekord.
Za špatným stavem veřejných financí jsou částečně dopady finanční krize. Situaci ale výrazně zhoršila snaha vlády pomoci bankovnímu sektoru. Na záchranu pěti největších irských bank už vláda vynaložila kolem 45 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun) a situaci teď nezvládá. Situace bank se přitom o mnoho nezlepšila, naopak od konce léta z nich mizí vklady, což znervózňuje i Evropskou centrální banku.
Banky v Dublinu v posledních týdnech uváděly, že se objem vkladů v nich snížil o deset až 17 procent. Zasáhnout proto musela ECB, která je v eurozóně jediným arbitrem v otázkách měnové politiky a péče o jednotnou měnu euro. Irským bankám hodila záchranné lano v podobě likvidity a celkem už do irských bank napumpovala asi 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč). Úvěry irským bankám se tak na celkovém úvěrovém portfoliu ECB podílejí už celou jednou čtvrtinou, což je podle expertů alarmující.
Mise MMF, ECB a Evropské unie je v Dublinu od čtvrtka. Nejprve se chce podrobně seznámit se stavem veřejných financí a podle toho navrhne, jak by šlo Irsku pomoci.
