Země Evropské unie zažívají s nastupující zimou renesanci uhlí a prudký nárůst jeho cen. Hlavní příčinou jsou v této době rozsáhlé odstávky francouzských jaderných elektráren a ke zvýšenému využití uhlí ve výrobě elektrické energie přispívá i snížená produkce větrných elektráren v Německu a napjaté vodní rezervy hydroelektráren ve Skandinávii. To vše vede k výraznému nárůstu velkoobchodních cen elektrické energie.
Z 58 francouzských jaderných reaktorů jsou nyní odstaveny dvě desítky, které společnost EDF podrobuje bezpečnostním testům, a podnik v příštích měsících očekává odstávku dalších čtyř bloků. Zasahuje to okolní země jako Německo, Itálii, Španělsko a země Beneluxu, kam Francie obvykle svou elektřinu vyváží. To v západní Evropě vyvolává obavy o dodávky elektrické energie a vzestup jejich cen v době, kdy nízké teploty zvyšují poptávku.
Plyn a uhlí
V Itálii tato situace vede k obnovování produkce dlouho nevyužívaných plynových elektráren, jinde se energetika vrací k uhlí. Termínové ceny této suroviny vzrostly z devítiletých únorových minim už na zhruba dvojnásobek a nyní jsou na dvouletých maximech.
V Evropě se tak zvedají velkoobchodní ceny elektřiny, které v minulých letech pod tlakem masového nárůstu vysoce subvencovaných obnovitelných zdrojů prudce klesaly. Ve Francii například velkoobchodní ceny uhlí pro první čtvrtletí příštího roku dosáhly rekordního maxima 69,90 eura za megawatthodinu a cena elektřiny na příští den vystoupila na čtyřleté maximum sta eur. Na letošních maximech jsou nyní i ceny v Německu.
Uhlí ženou od jara vzhůru rostoucí ceny ostatních paliv spolu s omezováním těžby a výpadky dodávek. Světové ceny uhlí od roku 2010 každý rok klesaly pod tlakem zpřísněné vládní ekologické regulace a v USA kvůli konkurenci levného zemního plynu. Letos ale uhlí celkově sleduje vzestup cen ropy z lednových 12letých minim, který táhne vzhůru i další komodity.
