Evropa připravila tvrdý plán pro banky: mají odepsat 60 procent řeckých dluhů

Evropští vyjednávači podle dnešního vydáni Financial Times zaujali v otázce seškrtání řeckých dluhů soukromým sektorem tvrdou linii. Po bankách chtějí, aby odepsaly 60 procent dluhů. Finanční domy navrhovaly 40 procent.

Evropští lídři, diplomaté a experti dnes mezitím horlivě pracují na dokončení komplexní strategie pro řešení krize, která se zabývá právě i otázkou budoucnosti řeckých dluhů a kterou chtějí evropští lídři přijmout na mimořádných summitech ve středu. Původně se zvažovalo, že by se dnes mělo uskutečnit i jednání ministrů financí eurozóny, zatím se ale zdá, že bude spíš až ve středu. To je v Bruselu plánováno i jednání ministrů financí celé EU.

V obou zmiňovaných případech je plán na seškrtání dluhů o poznání větší, než s čím počítaly dohody z červencového mimořádného summitu eurozóny. Podle nich by totiž banky přišly "jen" o 21 procent, což se ale rychle ukázalo jako nedostatečné k vyřešení potíží Athén. V EU se tak už nějakou dobu hovořilo o nejméně padesátiprocentním seškrtání.

Podle zdrojů FT o víkendu byl vysoký představitel italského ministerstva financí a také vyjednávač eurozóny Vittorio Grilli pověřen, aby bankám tlumočil pozici počítající se seškrtáním o 60 procent. Podle listu je to vítězstvím "severní koalice" v čele s Německem, které prosazovaly mnohem zásadnější zapojení soukromého sektoru do druhého záchranného balíku pro Řecko.

Belgický list Le Soir dnes zase přinesl rozsáhlý rozhovor s emeritním profesorem Katolické univerzity v Lovani a expertem na měnovou unii Paulem de Grauweem. Podle něj připravovaná strategie pro zvládnutí krize tak, jak se rýsuje, kýžené vyřešení situace nepřinese.

"Ne. Rozhodně ne. To, co vychází ze současných diskusí mě rozhodně neuklidňuje," řekl de Grauwe. Konkrétně zmínil například navýšení síly záchranného fondu eurozóny EFSF. U něj se zvažuje, že by se jeho síla disponující reálnou úvěrovou kapacitou ve výši 440 miliard eur navýšila tím, že by EFSF sloužil jako jakýsi "pojišťovací nástroj" pro dluhy zemí v potížích či případně k rekapitalizaci bank.

Klíčové podle něj nyní ale není rekapitalizace bank, nýbrž zabránění tomu, aby se dluhové potíže rozšířily do Itálie a Španělska, tedy dvou významných ekonomik eurozóny, které jsou pod velkým tlakem.

Nyní zvažovaný plán pro posílení EFSF podle něj nebudou fungovat. "V mých očích jedině ECB může zabránit tomu, aby 'řecká' krize nepřerostla v krizi všeobecnou," podotkl de Grauwe. "Ona jediná disponuje neomezenými prostředky... Musí říct: využiji všech prostředků, které mám k dispozici na podporu ceny italských či španělských obligací."