Návrhy na zdvojnásobení jmění Mezinárodního měnového fondu (MMF) tak, aby byl schopen účinně pomoci zadluženému Řecku, na zasedání ministrů financí zemí G20 neprošly zejména kvůli odporu Spojených států a Kanady. MMF tak finanční injekci ve výši 360 miliard dolarů nedostane a vyřešení krize v eurozóně zůstane na bedrech EU.
Společné prohlášení se závěry schůzky vydají země G20 odpoledne po ukončení jednání. Z jeho návrhu, který zveřejnila agentura Reuters, vyplývá, že G20 bude opětovně naléhat na Evropu, aby se krizi postavila čelem a urychleně přijala nutná opatření. Nejde přitom pouze o podporu jednotlivých ekonomik, ale i o opatření, která pomohou bankám, jež drží dluhopisy problematických zemí. Hrozí totiž, že když eurozóna žádný plán mít nebude, krize v Evropě může ohrozit hospodářský růst ve zbytku světa a uvrhnout globální ekonomiku zpět do recese.
Na jednání G20 podle očekávání zazněl návrh rozvojových zemí souhrnně označovaných zkratkou BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Ty přišly s plánem na zvýšení základního jmění MMF, což by představovalo způsob, jak pomoci zemím, jež se potácejí v krizi. Někteří členové G20 se ale postavili proti. Například Spojené státy tvrdí, že akceschopnost MMF je dostatečná.
"Podíváme-li se do světa, má MMF značné, nevyužité a dostupné prostředky. Také Evropa má samozřejmě k dispozici prostředky nutné k vyřešení finančních potíží. Problémy, kterým v Evropě čelí, se řeší velice obtížně, ale je v zcela v jejich silách to zvládnout," uvedl americký ministr financí Timothy Geithner.
G20 chce Evropskou unii vyzvat také k tomu, aby pečlivě hlídala zdraví svých bank a přesvědčila se, že disponují dostatkem kapitálu.
Schůzka ministrů G20 je přípravou na summit, který se bude konat začátkem listopadu v Cannes. Do té doby by podle šéfů rozvinutých ekonomik měla mít Evropa po svém nadcházejícím summitu jasno v tom, jak přesně bude v řešení dluhové krize postupovat.
