Evropská centrální banka (ECB) hasí problém. Pokles tempa růstu cen, neboli dezinflace, přidává vrásky na čele hlavní evropské měnové instituci. Ta dokonce ústy jejího šéfa Maria Draghiho hovoří o riziku deflace, tedy poklesu cen. Pro ucho a peněženku občana dobrá zpráva, nicméně z makroekonomického pohledu je to velmi zlé.
Dlouhodobá deflace vede k propouštění, poklesu poptávky, poklesu cen a dalšímu zlevňování. Z tohoto začarovaného kruhu lze jen stěží najít cestu ven. Své by o tom mohli vykládat Japonci 15 bojující s deflací a slabým ekonomickým růstem.
Hlavním nástrojem, který mají centrální banky po ruce, jsou úrokové sazby. Jejich pokles vede k nižším úrokům v ekonomice, vyšším úvěrům a tedy ekonomickému růstu. Hlavní zápůjční sazba ECB byla na čtvrt procentním bodu a ve čtvrtek byla snížena o další desetinu procenta. Co ale udivuje více, je záporná depozitní sazba (-0,1 procenta). Co to znamená? Evropské banky nyní musí za uložení svých peněz u ECB dokonce platit. ECB tím chce banky motivovat k vyšší úvěrové aktivitě.
Právě nízkým poskytováním úvěrů evropskými bankami totiž ECB zdůvodňuje velmi slabý ekonomický růst a nízkou inflaci. Pokud jsou banky nuceny platit za uložení peněz, pak jedním z východisek může skutečně být vyšší úvěrová aktivita. Ta povede k vyšším investicím firem, vyššímu růstu ekonomiky a vyšší inflaci - o to přesně ECB jde.
Jenže kde je záruka, že banky budou skutečně peníze používat na úvěry a ne například na investice do málo rizikových cenných papírů či na půjčky navzájem mezi sebou? Vzhledem k tomu, že toto nikdo nedovede zaručit a i historické zkušenosti mlčí, neboť v Evropě nikdy v historii nebyly záporné sazby, ECB si musí krýt záda. Proto představila další nástroje, jak rozhýbat ekonomiku a zvednout inflaci. Na to vsázeli i investoři na akciových trzích, kteří by se jen s velmi nejistým dopadem záporné depozitní sazby nesmířili a požadovali více.
A centrální banka jim nabídla více než dost. Poskytne totiž komerčním bankám čtyřleté půjčky v celkovém objemu 400 miliard EUR a navíc připravuje ráži nejvyššího kalibru - program odkupu aktiv obdobný jako v USA. Tato opatření by měla investory utvrdit v tom, že skok do neznáma v podobě záporných sazeb je ze zálohy kryt těžkou vahou - novými penězi pro banky. A ty teď musí udělat jediné: poslat je dál. Donutit k tomu banky ale nikdo nemůže. Centrální bankéři tak mohou jen doufat, že ekonomické učebnice popisující cestu nových peněz až k vyšší inflaci nelžou.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
