Kroky ECB
Evropská centrální banka a její skok do neznáma

Evropská centrální banka (ECB) hasí problém. Pokles tempa růstu cen, neboli dezinflace, přidává vrásky na čele hlavní evropské měnové instituci. Ta dokonce ústy jejího šéfa Maria Draghiho hovoří o riziku deflace, tedy poklesu cen. Pro ucho a peněženku občana dobrá zpráva, nicméně z makroekonomického pohledu je to velmi zlé.

Dlouhodobá deflace vede k propouštění, poklesu poptávky, poklesu cen a dalšímu zlevňování. Z tohoto začarovaného kruhu lze jen stěží najít cestu ven. Své by o tom mohli vykládat Japonci 15 bojující s deflací a slabým ekonomickým růstem.

Hlavním nástrojem, který mají centrální banky po ruce, jsou úrokové sazby. Jejich pokles vede k nižším úrokům v ekonomice, vyšším úvěrům a tedy ekonomickému růstu. Hlavní zápůjční sazba ECB byla na čtvrt procentním bodu a ve čtvrtek byla snížena o další desetinu procenta. Co ale udivuje více, je záporná depozitní sazba (-0,1 procenta). Co to znamená? Evropské banky nyní musí za uložení svých peněz u ECB dokonce platit. ECB tím chce banky motivovat k vyšší úvěrové aktivitě.

Právě nízkým poskytováním úvěrů evropskými bankami totiž ECB zdůvodňuje velmi slabý ekonomický růst a nízkou inflaci. Pokud jsou banky nuceny platit za uložení peněz, pak jedním z východisek může skutečně být vyšší úvěrová aktivita. Ta povede k vyšším investicím firem, vyššímu růstu ekonomiky a vyšší inflaci - o to přesně ECB jde.

Jenže kde je záruka, že banky budou skutečně peníze používat na úvěry a ne například na investice do málo rizikových cenných papírů či na půjčky navzájem mezi sebou? Vzhledem k tomu, že toto nikdo nedovede zaručit a i historické zkušenosti mlčí, neboť v Evropě nikdy v historii nebyly záporné sazby, ECB si musí krýt záda. Proto představila další nástroje, jak rozhýbat ekonomiku a zvednout inflaci. Na to vsázeli i investoři na akciových trzích, kteří by se jen s velmi nejistým dopadem záporné depozitní sazby nesmířili a požadovali více.

A centrální banka jim nabídla více než dost. Poskytne totiž komerčním bankám čtyřleté půjčky v celkovém objemu 400 miliard EUR a navíc připravuje ráži nejvyššího kalibru - program odkupu aktiv obdobný jako v USA. Tato opatření by měla investory utvrdit v tom, že skok do neznáma v podobě záporných sazeb je ze zálohy kryt těžkou vahou - novými penězi pro banky. A ty teď musí udělat jediné: poslat je dál. Donutit k tomu banky ale nikdo nemůže. Centrální bankéři tak mohou jen doufat, že ekonomické učebnice popisující cestu nových peněz až k vyšší inflaci nelžou.

Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.