Černá budoucnost
Evropská ekonomika se začíná zadrhávat

Ekonomika zemí Evropské unie i eurozóny v posledních třech měsících loňského roku mezičtvrtletně klesla shodně o 0,3 procenta. Ve svém prvním odhadu to dnes uvedl Evropský statistický úřad (Eurostat). Meziročně v posledním čtvrtletí hrubý domácí produkt unie vzrostl o 0,9 procenta a o 0,7 procenta u eurozóny. 

Ještě ve třetím čtvrtletí si ekonomika EU i eurozóny držela podle Eurostatu mezičtvrtletně růst, byť velmi mírný. V případě unie dosahoval 0,3 procenta, v případě eurozóny 0,1 procenta. Eurostat uvedl mezičtvrtletní data u 19 z 27 států EU. U 12 z nich zaznamenal v posledních třech měsících propad hospodářství, v pěti případech si země udržely mírný růst. Ekonomiky Finska s Kypru stagnovaly. 

Jde o první propad ekonomiky eurozóny za posledního dva a půl roku. Ani první čtvrtletí však nepřinese podle odborníků změnu. "Pravděpodobně uvidíme další propad v 1. čtvrtletí, což bude znamenat technickou recesi," uvedl pro agenturu Bloomberg hlavní ekonom Commerzbank Christoph Weil. Ekonomika se dostane do recese, když dvě čtvrtletí po sobě klesne. Za hlavní riziko pro další vývoj považuje Weil dluhovou krizi.

Největší mezičtvrtletní propad na konci loňska připadl Portugalsku (-1,3 procenta), největší růst naopak mělo Slovensko (+0,9 procenta). Meziročně HDP klesl u pěti z 20 zemí, u nichž jsou dostupná data. Jasně největší pokles připadá na Řecko (- sedm procent), u něhož však Eurostat neuvedl mezičtvrtletní údaj. Řecko klesá i kvůli úsporným opatřením, která musí dělat, aby dalo do pořádku své veřejné rozpočty. Klesly i ekonomiky Itálie a Kypru (shodně o 0,5 procenta), Nizozemska (-0,7 procenta) a Portugalska (-2,7 procenta).