Evropské unii hrozí nová recese, varoval dnes eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn. Při představování nové hospodářské prognózy, v níž Brusel výrazně zhoršil výhled evropské ekonomiky, řekl, že ekonomický růst v Evropě se zastavil. V EU nelze podle něj zatím čekat ani zlepšení na trhu práce.
Za celý letošní rok ekonomika díky dobrým výsledkům z prvních měsíců vzroste v EU o 1,6 procenta a v eurozóně o 1,5 procenta. V příštím roce ale zpomalí na 0,6 procenta v EU a na 0,5 procenta v eurozóně.
I to však jen za předpokladu, že se situace v eurozóně a na trzích ještě dál nezhorší. Riziko, že se tak stane, přitom existuje a rozhodně není nezanedbatelné. Eurozóna se topí v dluhové krizi, finančních trhů se zmocnila nejistota a zhoršily se i podmínky u dalších klíčových hráčů světové ekonomiky.
Rehn hned na úvod tiskové konference připustil, že nepřináší pozitivní zprávy. "Hrozí riziko nové recese," podotkl komisař s tím, že situace se zhoršila i v globální ekonomice. "Růst v Evropě zastavil," dodal.
"Výhled evropské ekonomiky se obrátil k horšímu. Ostře se zhoršující důvěra a zesílení finančních zmatků ovlivňují investice i poptávku, zatímco naléhavá fiskální konsolidace doléhá na domácí poptávku a oslabující globální ekonomického prostředí drží zpět vývozy," uvedla komise hned na úvod prognózy.
Růst ekonomiky bude v poslední kvartálu letoška mezičtvrtletně nulový. "Vzhledem k postupnému návratu důvěry a odstraňování vnějších překážek se očekává, že mezičtvrtletní růst HDP se bude mírně zvyšovat o zhruba 0,4 procenta v EU i v eurozóně do čtvrtého čtvrtletí 2012," píše se v prognóze.
Mezi státy budou podle Bruselu poměrně výrazné rozdíly, i když očekávanému zpomalení neunikne podle něj nikdo. Například růst Francie, druhé největší ekonomiky eurozóny, se prý na konci roku dostane do červených čísel, přičemž návrat k růstu se čeká ve druhé půlce toho příštího. Dvě čtvrtletí kolem konce roku bude v červených číslech i Itálie, které se snaží za každou cenu odvrátit ponoření do dluhových potíží, jaké před časem zachvátily Řecko.
Z celoročního pohledu by příští rok měly mít největší růst pobaltské země - Estonsko (3,2 procenta) a Litva (3,4 procenta). V Řecku by hospodářství příští rok mělo naopak poklesnout o 2,8 procenta po letošním propadu o 5,5 procenta, v Portugalsku o tři procenta (letos -1,9 procenta). Německo příští rok čeká podle komise růst o 0,8 procent (letos 2,9 procenta), Francii 0,6 procenta (letos 1,6 procenta), Itálii 0,1 procenta (letos 0,5 procenta) a Británii 0,6 procenta (letos 0,7 procenta). Blok tvořený 17 unijními státy by měl letos vzrůst o 1,5 procent a příští rok o 0,5 procenta.
Česko poroste méně, než čeká Kalousek
Evropská komise výrazně zhoršila také výhled české ekonomiky. Letos podle ní vzroste o 1,8 procenta; na jaře čekala dvouprocentní zvýšení. Příští rok Brusel očekává navýšení jen o 0,7 procenta, zatímco na jaře to byla 2,9 procenta. V obou případech jde o horší čísla, než s jakými zatím pracuje české ministerstvo financí.
Ministerstvo v poslední prognóze z konce října počítá s tím, že letos hospodářství stoupne o 2,1 procenta a příští rok o jedno procento. Jenže ministr financí Miroslav Kalousek už při prezentaci odhadu varoval, že se obává, že v lednu jeho úřad přijde s výrazně horšími čísly. Správce české státní poklady tak bude muset řešit v době škrtů a reforem otázku, kde vzít chybějící miliardy do rozpočtu.
Klíčový pro vývoj v České republice, která je silně proexportní ekonomikou, je vývoj v sousedním Německu a obecně v celé eurozóně.
