Tvrdé dopady recese
Evropská krize ztěžuje na celém světě přístup k úvěrům

Evropská dluhová krize podle dnešního vydání listu The New York Times (NYT) ztěžuje firmám na celém světě přístup k úvěrům. Problém se týká jak aerolinií a obřích přepravních společností, tak malých výrobců a posouvá světovou ekonomiku blíže k dalšímu poklesu.

Investoři podle newyorského deníku vnímají evropské banky držící dluhopisy hned několika problémových zemí eurozóny jako slabý článek globálního finančního řetězce. Americké fondy peněžních trhů jim proto pomalu přestávají půjčovat peníze. Evropské banky tím přinutily zpřísnit podmínky pro poskytování úvěrů. V některých případech dokonce jejich dlouhodobí klienti přišli o financování zcela.

Pod tlakem regulátorů

Evropské finanční ústavy jsou navíc zároveň pod silným tlakem regulátorů, kteří po nich požadují větší kapitálové rezervy. Banky tak snižují objem půjček i z těchto důvodů. Podle analytiků by se během příštích několika let mohly zbavit úvěrů v hodnotě tří bilionů eur (76,5 bilionu korun), což odpovídá deseti procentům jejich celkových aktiv.

Horší přístup firem k půjčkám ale ohrožuje ekonomiku. "Pokud největší banky nejsou schopné poskytovat úvěry, brzdí to ekonomický rozvoj a přispívá k recesi," podotkl analytik společnosti JP Morgan Chase Alex Roever.

Air France si půjčuje v Asii

Aerolinie Air France například tradičně získávaly peníze od francouzských bank BNP Paribas a Société Générale k financování zhruba 15 procent nákupů letadel. Nyní ale tyto banky šetří kapitál a přestávají půjčky aerolinkám poskytovat. Air France si proto nyní budují vztahy s čínskými a japonskými finančními ústavy, které nečelí takovému tlaku jako jejich protějšky v eurozóně.

Evropské úvěry nejsou v současnosti dostupné ani pro leteckou společnost Emirates sídlící v Dubaji, jež nyní chystá nákup 243 letadel za více než 84 miliard dolarů. Obrací se proto na partnery v rozvíjejících se ekonomikách a islámský systém financování, uvedly The New York Times. "Tak trochu jsme chtěli získat peníze od evropských bank. Teď je to ale poněkud obtížné," uvedl šéf firmy Tim Clark.

Pracovních míst ubývá

Pokud se přitom firmám nepodaří získat bezpečné financování, může to rychle vyústit ve ztracené pracovní příležitosti ve Spojených státech, Latinské Americe i jinde. Problémů kvůli eurozóně se obává například americký výrobce letadel Boeing, ale i brazilský Embraer, který si přitom v poslední době nemohl stěžovat na nedostatek objednávek. "Celá situace v Evropě znovu zastavila proces oživení," uvedl nedávno šéf společnosti Frederico Curado.

Dodal, že firma nyní očekává jen mírný růst. Ani ten ale nemusí být dosažitelný. NYT připomínají, že kvůli obavám investorů v poslední době rostou úroky požadované za některé evropské dluhopisy. Vyšší úroky přitom znamenají vyšší náklady na půjčování i pro evropské banky, které je pak zase promítnou do úvěrů pro firmy a spotřebitele. Omezený přístup k úvěrům přitom ohrožuje velká odvětví, která vytvářejí nejvíce pracovních míst.

"Zátěž a tlak rostou," podotkl ekonom banky Goldman Sachs Dirk Schumacher. "Velké firmy budou mít těžší přístup k penězům," dodal. Již nyní se přitom podle NYT evropští věřitelé tiše stahují z velkých infrastrukturních projektů, jako jsou elektrárny či vodní díla. Tento měsíc například plynárenský projekt Barzan v Kataru získal od 31 věřitelů deset miliard dolarů. Velké francouzské banky, jež si takové záměry obvykle nenechají ujít, mezi nimi ale nebyly.

Přístup k úvěrům ale začíná být menší i ve východní Evropě. Rumunský prezident Traian Basescu si nedávno postěžoval, že rakouští regulátoři zadusí ekonomiku jeho země, protože zpřísnili pravidla pro půjčky v zahraničí. V Maďarsku se již zároveň zastavily stavby nových nákupních center a dalších komerčních staveb.

Reaguje i Čína

Evropské problémy ale pociťují i firmy ve vzdálené Číně. Třeba společnost Yongkang Wanyu Industry and Trade Company z východu země zaznamenala meziroční pokles objednávek skateboardů, skútrů a dětských hraček z Evropy o 20 až 30 procent. Před několika měsíci pak přestala přijímat potvrzení o úvěrech z řeckých bank, takže řečtí obchodníci musejí za nové objednávky platit v hotovosti, což dále prohloubí pokles vzájemného obchodu. "Lidé z Evropy v současnosti přijíždějí méně," podotkl manažer firmy Jacky Sü.