Bývalý šéf americké centrální banky (Fed) Alan Greenspan prohlásil, že problémy eura mohou zpomalit americkou ekonomiku. Evropa je totiž odbytištěm pětiny amerického exportu a představuje přibližně pětinu zisků pro americké společnosti, které na evropském trhu působí. Potíže evropských zemí by tak srazily hodnotu akcií amerických korporací.
"Euro se rozpadá a proces rozpadu vytváří značné potíže evropskému bankovnímu systému," prohlásil Greenspan ve Washingtonu.
Záchranné kroky, jako jsou neomezené půjčky Evropské centrální banky, udržují mnoho bank v zemích PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko) solventní a usnadňují půjčování dalším evropským bankám. Greenspan přitom upozornil, že zpomalení evropské ekonomiky by snížilo zisky americkým společnostem a srazilo jejich hodnotu, protože do Evropy vyvážejí nebo zde působí.
Nedostatek důvěry investorů v dluhopisu některých zemí eurozóny pak činí řadě evropských bank problémy, prohlásil Greenspan. "Problémem je vzrůstající rozpor v ekonomických, analytických a bankovních kruzích, zda by 17 zemí s výrazně rozdílnými kulturami a odlišnostmi z hlediska role vlády, spotřebitelských zvyklostí a inflace mělo mít euro," upozornil. Na otázku, zda je rozpad eura jednou z možností, Greenspan odvětil: "Zjevně ano."
Greenspan také uvedl, že se příliš neobává dvojitého dna ohledně šance pádu ekonomiky do další recese jako ostatní lidé, ale může zaručit, že pravděpodobnost této možnosti stoupá. "Důvodem, proč se tak vleče (americká ekonomika), je míra nejistoty."
V rozhovoru pro stanici NBC letos 7. srpna uvedl, že pravděpodobnost návratu do recese se odvíjí od situace v Evropě, nikoliv v USA, které si vedou docela obstojně až na pomalý růst, dokud se do problémů nedostala Itálie. "Právě to destabilizovalo evropský systém a krize se vrátila," upozornil Greenspan.
Prohlásil také, že si nemyslí, že zlato, které v týdnu pokořilo hranici 1900 dolarů za troyskou unci, než se vrátilo k hodnotě 1750 dolarů, je nafouknutou bublinou. "Zlato, na rozdíl od ostatních komodit, je měna." Podle bývalého šéfa americké centrální banky Fed je poptávka po zlatě dána "útěkem od toho, co je vnímáno jako papírové peníze, jejichž hodnota klesá".
Právě Greenspan ale udržoval na začátku tisíciletí úrokové sazby příliš nízko, což vedlo k bublině na americkém realitním trhu. Výsledkem byla finanční krize v roce 2008, která byla největší od druhé světové války.
