Americká centrální banka povzbudí slábnoucí oživování největší ekonomiky světa z recese minulých dvou let rozsáhlými nákupy vládních dluhopisů. Výbor pro měnovou politiku Fedu dnes po dvoudenním zasedání rozhodl, že do konce prvního pololetí příštího roku nakoupí na finančním trhu dluhopisy za 600 miliard dolarů (10,4 bilionu korun).
Cílem takzvaného druhého kvantitativního uvolňování je dál snížit dlouhodobé úrokové sazby, tím rozhýbat půjčky a investice a podnítit firmy k přijímání nových zaměstnanců.
Fed bude kupovat dluhopisy ministerstva financí s delšími dobami splatnosti tempem zhruba 75 miliard dolarů měsíčně, vyhradil si však, že tempo i rozsah nákupů bude pravidelně revidovat. Fed v prohlášení po schůzce ekonomiku v jejím současném stavu označil za "pomalou" a sdělil, že zaměstnavatelé nadále nejsou ochotni zvyšovat počty zaměstnanců. Inflační ukazatele jsou podle Fedu "poněkud nízké". "Pokrok k cílům (stanoveným pro růst ekonomiky a zaměstnanosti) je neuspokojivě pomalý," uvedl Fed.
Dnešní krok se všeobecně čekal od srpna, kdy jej šéf Fedu Ben Bernanke poprvé signalizoval. Jde o kontroverzní opatření, s nímž mají problémy i někteří protiinflačně zaměření činitelé Fedu. Část ekonomů upozorňuje, že krátkodobý dopad opatření na ekonomiku nemusí být příliš významný, zatímco dlouhodobější vliv na inflaci může být velmi negativní.
Finanční trhy a tržní úrokové sazby se již na očekávané kroky adaptovaly předem a velké banky, od nichž bude Fed obligace především kupovat, nové peníze nepotřebují, protože mají biliony dolarů nevyužívaných rezerv.
"Politika kvantitativního uvolňování je nebezpečným hazardem, který má jen malý potenciální přínos, zato podstatná rizika v tom, že může vytvořit bubliny cen aktiv, které by mohly destabilizovat globální ekonomiku," napsal dnes v listu Financial Times známý ekonom Harvardovy univerzity Martin Feldstein. Finanční trhy zatím k oznámení Fedu jednoznačný postoj nezaujaly a kurzy měn a akcií zrychleně kolísaly kolem předešlých hodnot.
Fed na konci roku 2008, kdy byla ekonomika po podzimní eskalaci finanční krize v nejhlubším bodě propadu, snížil krátkodobé úrokové sazby na nulu až 0,25 procenta. Poté loni podnikl první kolo kvantitativního uvolňování, kdy nakoupil vládní a hypoteční dluhopisy za celkem 1,7 bilionu dolarů, což přispělo ke snížení dlouhodobých úroků z hypoték a firemních úvěrů.
Recese sice skončila v polovině loňského roku, ekonomická situace USA je však výrazně horší než by v této fázi měla podle historických zkušeností být. Hospodářský růst po rázném tempu z přelomu loňského a letošního roku výrazně zpomalil a v posledních dvou čtvrtletích se pohybuje jen kolem dvou procent. To je na USA nezvykle málo a nemůže to stačit ke snižování nezaměstnanosti, jejíž míra letos setrvává těsně pod deseti procenty.
Podpořit ekonomiku vládní fiskální politikou je přitom zvláště po dnešku už nemožné. Sněmovnu reprezentantů totiž ve volbách do Kongresu zcela ovládli republikáni, kteří slíbili omezit velikost vlády, která za prezidenta Baracka Obamy prudce nabobtnala, a zaměřit se na snižování obrovského rozpočtového deficitu.
