Francie a Německo představily plán aktivní evropské průmyslové politiky. Měla by starému kontinentu umožnit snáze čelit rostoucí asijské a americké konkurenci, především v oblasti umělé inteligence a baterií do elektromobilů. Pilotní projekt, jímž má být evropská továrna na autobaterie, představili v Berlíně ministři hospodářství obou zemí.
Německo do projektu vloží jednu miliardu eur (25,7 miliardy Kč) a Francie dalších 700 milionů eur (18 miliard Kč). Zatím není rozhodnuto, ve kterém z obou států by továrna měla stát, a země ani neplánují, že by v podniku převzaly přímý podíl. Připojit se k projektu budou moci ostatní evropské státy a jedná se s některými firmami, jejichž názvy ale v Berlíně nezazněly.
Předobrazem tohoto a dalších chystaných takzvaných evropských průmyslových šampionů je německo-francouzský výrobce letecké techniky Airbus.
Jak připomněl francouzský ministr Bruno Le Maire, vůdčí postavení v oblasti elektrobaterií má Čína a Jižní Korea. "Naskýtá se otázka, zda chceme být nezávislí, nebo ne," řekl ministr. Dodal, že pokud se Evropa vzdá dvou "kritických technologií", tedy baterií a samořízených vozů, "vzdá se svého autoprůmyslu. Bude totiž závislá na zahraničních dodavatelích, kteří budou moci zvyšovat ceny, nebo ji této technologie zbavit."
K sepsání německo-francouzského manifestu pro evropskou průmyslovou politiku hodnou 21. století vedl Paříž a Berlín kromě obav z asijské konkurence i neúspěch plánované fúze firem Alstom a Siemens. Ta měla vytvořit evropského šampiona v železniční technice, Evropská komise (EK) ji ale s poukazem na ohrožení trhu začátkem tohoto měsíce zablokovala. Ministr Le Maire řekl, že pravidla, na jejichž základě tak EK učinila, jsou zastaralá.
Francie a Německo proto chtějí zahájit diskusi o tom, zda by Rada EU, která sdružuje vlády členských států, neměla mít právo odvolat se a rušit rozhodnutí o fúzích, která vydává EK.
Zveřejněné memorandum obou států spočívá na třech pilířích. Soustředí se na inovace a zajištění jejich financování, na úpravu evropských pravidel považovaných za překonaná a na lepší ochranu evropského průmyslu, jehož nejnovější technologie mají zůstat v Evropě.
O tom, že ji stávající evropská pravidla hospodářské soutěže "nechávají na pochybách, jestli tímto způsobem můžeme vytvářet globální hráče," v úterý hovořila při jiné příležitosti i německá kancléřka Angela Merkelová. Její země začátkem měsíce představila také novou národní průmyslovou strategii. Ta předpokládá mimo jiné vstup německého státu do firem činných ve stěžejních technologických oblastech, aby zabránil jejich převzetí zahraničními subjekty.
