Rozpočtový schodek Francie se bude příští rok pohybovat kolem 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to francouzský premiér Édouard Philippe v rozhovoru, který zveřejnil list Les Echos. Země by tak opět překročila požadovanou tříprocentní hranici stanovenou pravidly Evropské unie, která má zajistit, aby se členské státy přehnaně nezadlužovaly.Paříž toto pravidlo porušovala deset let, dodržet se jí je podařilo až loni.
Kvůli ústupku vlády na týdny trvající protesty takzvaných žlutých vest bude ovšem tato disciplína porušena, podotýká na svém webu německý týdeník Der Spiegel. Aby protesty uklidnil, přišel francouzský prezident Emmanuel Macron s řadu sociálních opatření, která budou stát asi deseti miliard eur (258 miliard Kč ).
Hlava státu v televizním projevu národu slíbila, že se přestanou danit přesčasy, že zaměstnanci získají nezdaněnou roční prémii, že část lidí, kteří pobírají minimální mzdu, obdrží měsíčně navíc až 100 eur a že vyšší sociální odvody se dotknou jen důchodů nad 2 tisíce eur (dříve to bylo od 1200 eur).
Macron přitom chtěl v prezidentské funkci v tomto směru opět dodržovat unijní rozpočtová pravidla. Francouzský veřejný dluh přesto zůstává i nadále značný. V roce 2017 se zvýšil na 97 procent z 96,6 procenta HDP. Pravidla EU přitom povolují celkové zadlužení členského státu do 60 procent HDP. Před začátkem protestů proti zvýšení cen pohonných hmot a vysokým životním nákladům vláda plánovala na rok 2019 zvýšení deficitu na 2,8 procenta z letošních 2,6 procenta.
