Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok, v obou případech o 0,1 procentního bodu proti předchozí prognóze. Na letošní rok tak fond počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta, na příští rok pak se zrychlením na 3,7 procenta. MMF to uvedl ve své pravidelné podzimní zprávě o výhledu světové ekonomiky.
Loni globální ekonomika vzrostla o 3,2 procenta, což byl nejpomalejší růst od vypuknutí globální finanční krize.
K silnějšímu růstu přispívá zvláště zotavení investic, obchodu a průmyslové výroby doprovázené posílením podnikatelské a spotřebitelské důvěry. Růst výrazně zrychluje v Evropě, Japonsku, Číně a ve Spojených státech.
Měnový fond zlepšil i výhled pro Českou republiku. Letos má tempo jejího růstu zrychlit na 3,5 procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok ale růst české ekonomiky zpomalí na 2,6 procenta. V jarním výhledu předpovídal fond zrychlení růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,8 procenta, na příští rok očekával růst o 2,2 procenta.
Současný globální vzestup je podle MMF mnohem širšího rázu než v posledních deseti letech. Zhruba 75 procent světové ekonomiky, měřeno HDP v paritě kupní síly, přispělo ke zrychlení růstu. Zbývajících 25 procent je však stále možným zdrojem destabilizujících šoků.
Zlepšil se výhled pro rozvinuté země, zvláště pro eurozónu, v mnoha zemích ale zůstává nízká inflace a růst produktivity, přičemž stárne populace. Problémy mají rozvojové země a státy s nízkými příjmy zaměřené na vývoz komodit, zvláště energií. Několik se jich potýká s občanskými a politickými nepokoji, převážně na Blízkém východě, v severní a subsaharské Africe a v Latinské Americe. Mnoho z těchto zemí také patří k těm, které jsou nejvíce vystaveny negativním dopadům změn klimatu, což již pociťují prostřednictvím častějších extrémních výkyvům počasí, jako jsou vlny veder a silných srážek.
