Hospodářský růst eurozóny i celé Evropské unie (EU) se ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil shodně o 0,6 procenta, v porovnání se stejným obdobím loni růst činil 2,2 procenta v eurozóně a 2,3 procenta v EU. Evropský statistický úřad Eurostat tak potvrdil předběžné mezičtvrtletní údaje a upravil meziroční srovnání ze začátku měsíce.
Původně Eurostat odhadoval meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) v eurozóně na 2,1 procenta a v EU 2,2 procenta. Růst o 2,1 procenta očekávali pro eurozónu i analytici. Nejsilněji vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí v rámci eurozóny ekonomika Nizozemska a Litvy, nadprůměrný růst HDP hlásí i Španělsko. V minulém čtvrtletí rostla eurozóna i EU tempem 0,5 procenta.
Růst HDP Německa byl shodný s průměrem eurozóny. Druhá francouzská a třetí italská ekonomika vykázaly slabších 0,5 procenta a 0,4 procenta. 0 0,6 procenta, tedy shodně s eurozónou a EU, rostla ve druhém čtvrtletí rovněž ekonomika Spojených států.
Solidní ekonomický růst 19 zemí eurozóny by při rozhodování o budoucnosti své nyní uplatňované uvolněné měnové politiky měla vzít v potaz Evropská centrální banka (ECB). Ve prospěch ukončení objemných nákupů aktiv hovoří i v červenci zaznamenaná nejnižší nezaměstnanost v eurozóně od roku 2009 a nejlepší ekonomická nálada v eurozóně za posledních deset let.
Zklamáním byly nicméně červnové výsledky průmyslové výroby. Ta se v eurozóně snížila o 0,6 procenta, více než se čekalo. Jak bude vypadat ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí, bude jasnější na konci srpna, kdy vyjdou údaje o spotřebitelské a investorské důvěře.
