Meziroční míra inflace v Británii se v listopadu oproti očekáváním vyšplhala na 3,1 procenta, je tedy na téměř šestiletém maximu. Oznámil to britský statistický úřad. Nejvíce stouply v důsledku oslabení britské libry po loňském hlasování o opuštění Evropské unie ceny letenek, počítačových her a čokolády. Kvůli růstu cen ropy se pod tlak dostává i britská výroba.
Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali, že ceny stoupnou jen o tři procenta. Pokračuje tak tlak na domácnosti spotřebitelů, týdenní mzdy a platy se totiž zvýšily jen tempem 2,2 procenta. Spotřebitelské výdaje jsou přitom hlavním motorem ostrovní ekonomiky.
Míra inflace se tak v minulém měsíci dostala v o více než procentní bod nad dvouprocentní cíl britské centrální banky. Guvernér Bank of England (BoE) Mark Carney proto nyní musí napsat ministru financí Philipu Hammondovi dopis s vysvětlením, jak hodlá dosáhnout snížení růstu cen zpět pod stanovený inflační cíl.
BoE minulý měsíc zvýšila poprvé po deseti letech hlavní úrokovou sazbu na 0,5 procenta z 0,25 procenta. Podle Carneye by inflace měla v těchto měsících kulminovat. V následujících třech letech ji BoE očekává těsně pod dvěma procenty.
Naposledy podával guvernér ministru financí vysvětlení v prosinci 2016 v reakci na tehdejší říjnové zpomalení inflace na 0,9 procenta. Jeho nový dopis bude uveřejněn v únoru příštího roku.
Očekává se, že BoE na svém čtvrtečním zasedání udrží současnou úrokovou sazbu beze změny. Libra v reakci na zprávu o zvýšení inflace posílila k dolaru, klesla naopak cena britských státních dluhopisů.
