Írán se probouzí. Chce být jako Německo

Na konci roku skončí platnost ekonomických sankcí uvalených na Írán. Země, která se zvolna zbavuje dědictví islámského fanatismu, si nahlas říká o místo na slunci.

Přesně vzato nejde ani tak o místo na slunci, jako o místo na světové ekonomické mapě. Země, kterou vláda fanatiků okolo ajatolláha Chomejního na začátku osmdesátých let a později agresivní rétorika prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda uvrhla nejdřív do středověku a potom do mezinárodní izolace, se zvedá z prachu a chaosu. Ze země považované za riziko pro globální bezpečnost se pod víceméně liberální vládou prezidenta Hasana Rúháního stává magnet pro investory.

Podle červencové dohody se šesti světovými mocnostmi včetně Spojených států se Írán zbaví většiny svého jaderného programu a OSN, Evropská unie a Spojené státy zvednou "zeď postavenou ze sankcí", která za poslední léta okolo předoasijské země vyrostla.

Jakmile ekonomická zeď padne, otevře se íránská ekonomika světu. Mezi zájemci o spolupráci s Íránem najdeme někdejšího nesmiřitelného nepřítele Spojené státy, je tu Rusko, které si na vliv v Íránu brousí zuby víceméně od začátku osmnáctého století, kdy car Petr Veliký přinutil mužiky, aby mu ze zaostalého státu vybudovali velmoc. A zálusk má i Česko.

*  Které české firmy se ucházejí o íránské zakázky?

* Stane se Írák novým spojencem USA?

* Bude sbližování Íránu se Západem Rusko jen tak přihlížet?

Odpovědi na tyto otázky a mnohem více se dočtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 21. prosince.