Výnosy z dluhopisů některých zemí eurozóny ve čtvrtek dosáhly nových maxim. To znamená, že financování jejich státního dluhu stále zdražuje; ekonomové podle deníku Financial Times (FT) dokonce začínají spekulovat o tom, kdy se dluhová nákaza rozšíří do Francie a možná i do Nizozemska.
Výnosy desetiletých dluhopisů v případě Irska dosáhly devíti procent a u Portugalska sedmi procent. To je také jeden z důvodů, proč některé země tlačí na Lisabon, aby neváhal a požádal eurozónu a Mezinárodní měnový fond o pomoc. "Lesní požár je velmi těžké uhasit. Nákaza si případně může proklestit cestu až do Francie. Trhy jsou velmi nervózní," řekl listu ekonom ze společnosti Icap Don Smith.
Čtvrteční paniku na trzích nejspíš způsobila slova guvernéra německé centrální banky a člena bankovní rady Evropské centrální banky Axela Webera na večeři, která se konala na německé ambasádě v Paříži. Podle něj by unie mohla navýšit finanční prostředky v záchranném fondu eurozóny. Spolu se zapojením MMF a nákupního programu pro dluhopisy od ECB by celková pomoc mohla dosáhnout až 925 miliard eur. Nyní činí celková pomoc 750 miliard eur, z čehož 440 miliard eur tvoří záchranný fond eurozóny.
"Děsí mě to. Investoři, kteří minulý týden zachovávali klid, v současnosti všichni prodávají," cituje FT nejmenovaného obchodníka z americké investiční banky. V minulých týdnech se často nálady investorů na finančních trzích popisovaly jako stav mezi "euforií a panikou".
Irské problémy pramení z bankovního sektoru, který fakticky zkrachoval kvůli realitní bublině. Irsko proto připravuje razantní škrty a zvýšení daní, aby se dostalo z potíží, které vznikly po záchraně největších irských bank. Naopak Portugalsko má potíže ze státními financemi.
Většina zemí eurozóny a Evropská centrální banka přesvědčují Portugalsko, aby požádalo o finanční pomoc ze záchranného fondu pro eurozónu (EFSF), uvádí Financial Tmes Deutschland (FTD) s odkazem na nejmenované vládní zdroje.
O Portugalsku se na finančních trzích v souvislosti s nynější dluhopisovou krizí mluví jako o dalším adeptu na pomoc z EFSF po Irsku. Tlak na poskytnutí pomoci Portugalsku je podle listu motivován snahou zabránit tomu, aby podobnou žádost muselo podat sousední, mnohem větší Španělsko. V tom případě by totiž podle expertů již fond na záchranu zřejmě
nestačil.
"Pokud by Portugalsko fondu využilo, bylo by to dobré pro Španělsko, protože tato země je v Portugalsku finančně vysoce zaangažována," řekl listu zdroj z německého ministerstva financí.
Portugalsko ale tvrzení FTD odmítá. "Ten novinový článek je zcela nepravdivý, není ničím podložen," prohlásil mluvčí portugalské vlády. Portugalský premiér José Sócrates opakovaně uvádí, že jeho země nezamýšlí žádat EU o podporu.
Zprávy o nátlaku na Portugalsko odmítl i mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj. "Nevím o žádných jednáních, v nichž by mohl být na Portugalsko vyvíjen nátlak, aby přijalo pomoc," řekl Altafaj.
Portugalský ministr financí Fernando Texeira dos Santos nicméně naznačil, že tlak na Lisabon existuje. "Nechci jmenovat tu či onu zemi, tím méně Německo," řekl ministr listu Jornal de Noticias na otázku, zda Berlín tlačí Lisabon k přijetí úvěru. "Mezi našimi partnery v Evropské unii jsou však ti, kteří si myslí, že nejlepším způsobem, jak zachovat stabilitu eurozóny, je tlačit a nutit ty země, na které se soustředí pozornost, aby se přihlásily o pomoc," řekl ministr. Tlaku na pomoc vzdorovala do minulého víkendu i irská vláda.
Zdroj ze španělské vlády agentuře Reuters řekl, že Madrid na Portugalsko žádný nátlak nevyvíjí. "Španělsko po Portugalsku pouze chce, aby schválilo rozpočet a plnilo svůj program stability," uvedl zdroj. Premiér José Zapatero v rozhlasové stanici RACI řekl, že investoři, kteří sázejí na trzích proti Španělsku, zjistí, jak se mýlili. Zapatero zároveň "absolutně" vyloučil, že by jeho země potřebovala sanaci.
