Islandský prezident Ólafur Grímsson odmítl podepsat novou dohodu s Británií a Nizozemskem o náhradě za ztracené vklady jejich občanů z islandské internetové banky Icesave v sumě přes pět miliard dolarů (89 miliard korun). Island tak bude muset o této kontroverzní otázce uspořádat nové referendum.
Prezident odmítl podepsat parlamentem schválenou dohodu s oběma zeměmi již podruhé. Islanďané v prvním referendu loni v březnu dohodu drtivou většinou hlasů odmítli a vláda musela sjednat méně nevýhodnou smlouvu. Tuto středu nová dohoda prošla parlamentem.
Icesave patřila bance Landsbanki, jedné ze tří velkých islandských bank, které v roce 2008 zkrachovaly. Peníze u Icesave měli mimo jiné uloženy také Britové a Nizozemci, které Island nemohl odškodnit. Vklady jim tak vyplatily jejich vlády, které pak začaly peníze vymáhat po Islandu.
Podle vlády by skutečné náklady státu na odškodné měly být mnohem nižší než pět miliard USD, protože velká část peněz na splátku bude pocházet z prodeje majetku Landsbanki. Vláda odhaduje, že vyplatí nejvýše 50 miliard islandských korun (7,65 miliardy korun).
Island se po desetiletí prudkého rozvoje v roce 2009 kvůli pádu bank propadl do hluboké finanční a ekonomické krize. Banky se neúměrnou expanzí v zahraničí těžce zadlužily a globální finanční krize na podzim 2008 jim zablokovala přístup k likviditě. Kolaps bank srazil islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na Mezinárodní měnový fond a některé evropské země.
Ekonomika reagovala na finanční krizi propadem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti. V roce 2009 ekonomika klesla o 6,8 procenta. Ve třetím loňském čtvrtletí po dvou letech propadu obnovila mezičtvrtletní růst.
