Islandský prezident Ólafur Grímsson odmítl podepsat parlamentem schválený zákon o náhradě vkladů, které měli ve zkrachovalých islandských bankách Britové a Nizozemci. V přepočtu jde celkem o téměř šest miliard dolarů (skoro 108 miliard Kč). Prezident, jehož v peticích vyzvala k odmítnutí zákona téměř čtvrtina Islanďanů, řekl, že o věci se musí rozhodnout v referendu.
Vrácení vkladů zahraničním vkladatelům je klíčovou podmínkou pro to, aby země tvrdě zasažená loňskou finanční krizí získala pomoc od Evropské unie a mezinárodních finančních institucí. Islandská vláda si od přijetí normy slibovala také usnadnění rozhovorů o vstupu země do Evropské unie a rychlé uvolňování finanční podpory od Mezinárodního měnového fondu (MMF). To je podmínkou stabilizace finančního systému a oživení ekonomiky z krize.
ČTĚTE TAKÉ: Island bude hlasovat o tom, zda cizincům vrátí peníze
Island se s měnovým fondem dohodl na finanční pomoci
S rozpaky na prezidentovo rozhodnutí reagovala islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová. Je prý diskutabilní, zda prezident nepřekročil své pravomoci. Otázka výplaty náhrad má podle premiérky mezinárodní rozměr a snahou vlády je dostát mezinárodním závazkům.
Na prezidentovo rozhodnutí už zareagovala mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings. Ta Islandu snížila hlavní rating na stupeň BB-plus, což je podřadná kategorie. Co nejrychlejší vyřešení otázky výplaty náhrad vkladů je nezbytnou podmínkou k tomu, aby měl Island opět bezproblémový přístup k zahraničnímu kapitálu.
Kontroverzní zákon navrhla na podzim vláda a parlament jej po týdnech ostrých debat schválil teprve minulý týden. Politickou závažnost zákona dokládá to, že prezident odmítl podepsat zákon schválený parlamentem teprve podruhé v 65leté historii republiky.
Ústava vyžaduje, aby v takovém případě byl zákon předložen lidovému hlasování.
"Bylo stále zjevnější, že lidé musí být přesvědčeni, že sami určují budoucí kurz. Zapojení celého národa do konečného rozhodnutí je tudíž podmínkou úspěšného řešení, usmíření a oživení," řekl prezident.
Nizozemci ostře protestují
Analytici se obávají, že neschválení zákona bude mít za následek odklad pomoci od MMF. Měnový fond se s Islandem v srpnu, tedy téměř rok od vypuknutí finanční krize v zemi, dohodl na úvěrovém programu v částce 2,2 miliardy dolarů a v říjnu z něj začal uvolňovat peníze. Důvodem odkladů byl právě problém britských a nizozemských nároků na vrácení vkladů, které v islandských bankách pohltila krize.
Na rozhodnutí prezidenta nechat rozhodnutí na konečné demokratické instanci již ostře reagovalo Nizozemsko. Tamní ministerstvo financí vyjádřilo zklamání a prohlásilo, že bude požadovat od islandské vlády vysvětlení. Mluvčí ministerstva řekl, že vláda chce nejprve rychle kontaktovat vládu v Británii.
Podle zákona měl Island začít splácet vklady postupně od roku 2016. Šlo o zhruba 3,8 miliardy dolarů pro britské vkladatele a 1,9 miliardy dolarů pro Nizozemce. Šlo zejména o vklady uložené na účtech populární islandské internetové banky Icesave.
Island, jehož ekonomika se v posledním desetiletí prudce rozvíjela, se loni propadl do hluboké finanční a ekonomické krize v důsledku pádu všech svých hlavních bank. Ty se zadlužily neúměrnou expanzí v zahraničí. Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na MMF a některé evropské země. Ekonomika reagovala na finanční krizi propadem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti.
Islandská ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně dosud rekordním tempem 7,2 procenta. Na celý rok 2009 vláda čeká propad o 8,4 procenta a s návratem k růstu počítá až v roce 2011.
Foto: Wikimedia Commons
