V polovině měsíce by mohlo být jasno v tom, kdy Německo přestane používat energii z uhlí. Na 15. ledna si totiž kancléřka Angela Merkelová (CDU) pozvala zástupce komise, která má konkrétní termín navrhnout. S dosavadním působením skupiny není podle magazínu Spiegel zcela spokojena.
Komise s názvem Růst, strukturální změny a zaměstnanost, v níž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, má stanovit konečné datum a také přijít s návrhy, jak regiony dotčené těžbou transformovat a jak změny v nich financovat.
Se svou prací měla být komise původně hotova už loni v listopadu, ale kvůli sporům odložila rozhodnutí do února letošního roku. I proto se nyní do vyjednávání vloží přímo Merkelová, k níž mají v polovině ledna přijít příslušní ministři, šéfové vlád spolkových zemí, kde se těží hnědé uhlí, a čtyři předsedající takzvané uhelné komise.
Na schůzce se zřejmě bude diskutovat hlavně o tom, jakým způsobem bude zemím, v nichž skončí těžba, zajištěna finanční pomoc, a jak si ji rozdělí. Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko požadují celkem na 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) na příštích 30 let.
Pokud jde o datum, kdy v Německu skončí všechny hnědouhelné doly a také provoz uhelných elektráren, očekávají pozorovatelé, že se komise dohodne na roku 2035. Už koncem loňského roku se ve spolkové republice přestalo s těžbou černého uhlí.
