Část historie doma
Koncentrák na zdi. Polská firma prodává "originální" tapety

Jako "nevšední a originální" způsob zkrášlení bytu nabízí jedna polská firma prodávající tapety i obří zvětšeniny fotografií z koncentračního tábora Majdanek, kde za druhé světové války nacisté zavraždili tisíce lidí, hlavně Židů. Fototapeta s černobílým snímkem ostnatých drátů a strážní věže, "ladící" se sedačkou, se na internetu nabízí za 139 zlotých (asi 890 korun). Muzeum majdanského tábora nápad důrazně odsuzuje.

"Snímky ukazují objekty spjaté s utrpením a smrtí desítek tisíc vězňů Majdanku. Nabídka takových bytových doplňků je pobuřující a odsouzeníhodná," řekla listu Kurier lubelski o svérázné nabídce mluvčí muzea v bývalém táboře.

Firma ve využití snímků z koncentračního tábora podle prodavačky, s níž reportéři hovořili, nevidí nic nevhodného. Nabízenou fototapetu ale zhotoví jen na konkrétní zakázku.

Podle listu nejde o ojedinělou nabídku, jiný internetový obchod nabízí barevné fototapety z Majdanku za ještě nižší cenu. K mání jsou i fototapety zachycující koncentrační tábor Stutthof.

"Takové snímky nelze považovat za bytové ozdoby. Divím se, že to někdo právě tak dělá," řekl Zdzislaw Badio, který v Majdanku v roce 1942 strávil jako sedmnáctiletý chlapec čtyři měsíce, když jej Němci zajali při pouličním zátahu. "Ze čtrnácti známých, se kterými jsem se do Majdanku dostal, jsem přežil jen já," dodal o bolestných vzpomínkách.

Případ kontroverzních fototapet může podle tisku skončit u soudu, protože si firmy nevyžádaly souhlas muzea v Majdanku s komerčním využitím snímků bývalého koncentračního tábora.

Tábor Majdanek vybudovali nacisté na předměstí Lublinu v roce 1941 nejprve jako zajatecký, od roku 1943 začal sloužit jako koncentrační a vyhlazovací tábor. Jeho branami prošlo podle historiků přes tři sta tisíc vězňů, většinou Židů a Poláků. Nacisté tam do roku 1944 vyhladili nejméně čtyřicet tisíc lidí, některé prameny hovoří až o pětinásobku tohoto počtu.