Nárok na odškodnění
Konec "jádra" v Německu nebyl v souladu se zákony

Německá vláda nepostupovala při ústupu od jaderné energetiky zcela v souladu se zákony, rozhodl v úterý v Karlsruhe ústavní soud. Trojice energetických firem, která rozhodnutí z roku 2011 napadla, má tudíž nárok na "přiměřené" odškodnění.

Společnosti E.ON, RWE a Vattenfall, které požadují miliardové náhrady, se na ústavní soud obrátily kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Tvrdily, že vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva a část majetku jim de facto vyvlastnila.

Spolkový ústavní soud dal v úterý firmám částečně za pravdu, když upozornil na pochybení na straně vlády. Nařídil také, aby se do 30. června 2018 změnil zákon o jaderné energetice.

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 však kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda jen o rok později otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.