Nový byznys
Kosmická benzinka. Těžaři míří do vesmíru, i Češi

Vesmírný těžební průmysl je jedním z nejperspektivnějších oborů podnikání blízké budoucnosti. Příštím rejdištěm těžařů se mají stát především asteroidy. Zásoby, které skrývají tělesa v relativně dostupné vzdálenosti od Země, jsou podle odhadů prakticky nevyčerpatelné. Do závodů o jejich získání se zapojují i české firmy.

Až se pozemské zdroje vyčerpají, lidstvu nezbude nic jiného než těžit důležité suroviny ve vesmíru. Nejdříve patrně dojdou nikl a kobalt, jež jsou klíčové pro výrobu elektroniky a baterií pro elektromobily. Poptávka po nich roste takovým tempem, že by měla už během následující dekády převýšit pozemské možnosti těžby. Jimi ale seznam nekončí. Kosmická tělesa slibují i ložiska zlata, stříbra, platiny, iridia, železa, manganu, hliníku nebo titanu.

V tom vidí příležitost například zakladatel společnosti Amazon a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos, jenž vyvíjí rakety se svou firmou Blue Origin. Jemu i dalším hráčům ale výrazně ušlapává cestu hlavně podnik SpaceX, který z nuly vybudoval Elon Musk, proslavený elektromobilkou Tesla. Nedávný úspěšný start jeho obří rakety Falcon Heavy by totiž v budoucnu mohl nejen usnadnit převážení astronautů k Měsíci, ale i vynášet důlní stroje mířící k asteroidům.

I díky Muskovi má už nyní vesmírný průmysl roční obrat okolo 323 miliard dolarů, což je v přepočtu více než 6,6 bilionu korun. Až se rozjedou těžaři, mohlo by toto číslo přesáhnout - minimálně pro začátek - jeden bilion dolarů (tedy přibližně 20,6 bilionu korun).

Česká snaha

Vesmírné těžbě věří i čeští podnikatelé z investičního fondu Metatron, který patří rodině investora a poradce Vladimíra Johanese, jenž byl dříve označován za šedou eminenci energetického gigantu ČEZ. Spolu se syny Markem a Petrem prostřednictvím Metatronu vstoupili i do společnosti Deep Space Industries (DSI). Ta se zatím zaměřuje na vesmírná průzkumná zařízení, ale okolo roku 2025 plánuje i těžbu na asteroidech. DSI o sobě dala vědět mimo jiné předloni, kdy přišla s vesmírným plavidlem Prospector-X poháněným parou. Díky tomu, že voda je ve vesmíru nejčastějším prvkem, mohlo by při těžbě na asteroidech samo dotankovat. Ani finančníci z Metatronu nejsou jediní, kdo se v Česku zaměřuje na vesmír. Existuje tu asi 35 společností, jejichž byznys se oboru dotýká, a rok od roku jich přibývá.

Možností, kam se vesmírní prospektoři mohou vydat, je více než tisíc. Tolik asteroidů se nachází v dostupné vzdálenosti od Země, která se počítá na tři astronomické jednotky (jedna se rovná délce cesty mezi Zemí a Sluncem, což je asi 150 milionů kilometrů). Spočítány jsou databází Asterank, kterou provozují budoucí vesmírní těžaři ze společnosti Planetary Resources. Hodnotu vesmírných těles odhadují podle jejich velikosti, tvaru a předpokládaného chemického složení.

Nejcennější asteroid by v sobě podle Asteranku mohl mít drahé kovy za více než 15 trilionů dolarů neboli přes 308 trilionů korun. To je zhruba tolik, jako kdybyste vzali majetek nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, jejž odhaduje ročenka TÝDNE 111 miliardářů 2017 až na 320 miliard korun, a ještě ho vynásobili miliardou.

První průzkum

Odhady jsou samozřejmě nepřesné, protože lidstvu se na ona vesmírná tělesa ještě nepodařilo dostat. To ale mění Osiris-Rex, první mise svého druhu, jež je právě na cestě k asteroidu Bennu. Americká kosmická agentura NASA ji spustila v roce 2016 a průzkumné plavidlo by mělo k Bennu dorazit letos v prosinci. Nepředstavujte si ale misi podobnou té, kterou absolvoval Bruce Willis ve filmu Armageddon. Osiris-Rex je plně automatizovaná sonda bez lidské posádky, jež bude průzkum provádět s pomocí robotické paže a systému, který z trysek vystřelí dusík, rozvíří tím povrch na asteroidu a vzorky pochytá do připravených přepravních komor.

Detailní zkoumání vzorků proběhne po návratu sondy na Zemi v roce 2023. Už teď se ale otestují dvě věci, které zajímají i těžaře - vedle způsobu "těžby" vzorků i udržení vesmírného plavidla v potřebné vzdálenosti od Bennu. Podobně totiž bude probíhat i vesmírné dolování budoucnosti - fungovat bude s pomocí automatických systémů a satelitů.

"Každá cesta do vesmíru je riskantní, a tak využíváme hodně technologií, jež by měly překonat komplikace při navigování plavidla v okolí asteroidu," uvedl pro agenturu Bloomberg vedoucí mise Dante Lauretta z Arizonské univerzity.

Hodnota zásob na Bennu je podle odhadů 670 milionů dolarů, tedy 13,8 miliardy korun, protože asteroid by se měl zhruba z deseti procent skládat z niklu a železa.
"Příští doba železná se bude odehrávat ve vesmíru, kde se lidé naučí využívat technologie k budování nových komunit. Ekonomika vesmírného průmyslu bude mít hodnotu minimálně jednoho trilionu dolarů. Dosud je to nezmapované území," uvedl Chris Lewicki, prezident již zmiňované společnosti Planetary Resources.

Jeho firma patří k pionýrům mezi vesmírnými těžaři. Funguje už osm let, od roku 2012 pod aktuálním názvem. Na vypuštění svého vlastního plavidla se teprve chystá, odstartovat by mělo v roce 2020. Podle Lewického není neobvyklé, že podobným projektům trvá patnáct let, než začnou nést ovoce.

Odvážní investoři

Dlouhá návratnost obrovských investic do vesmírného průzkumu a těžby je důvodem, proč na ně zatím pomýšlejí jen miliardáři a hrstka menších firem. I když okolo vesmírné těžby panuje nadšené vzrušení, málokdo kvůli tomu utrácí potřebné peníze. Například ve firmě Planetary Resources mají podíly miliardář a majitel aerolinek Virgin Richard Branson, čínský technologický holding Tencent nebo lucemburská vláda.

Právě Lucembursko by se rádo stalo evropskou jedničkou v tomto oboru budoucnosti. Loni kvůli tomu vydalo i zákon, jenž společnostem dává záruku, že se stanou majiteli toho, co ve vesmíru vytěží (podobný zákon platí i v USA). Už jen to by mohlo investory povzbudit, protože jim to zajišťuje zisky, což dosud nebylo jisté kvůli mezinárodní úmluvě z roku 1967, podle níž se vesmíru netýkají otázky národní suverenity či vlastnických práv.