Krachující Řecko dostane rekordní pomoc. 3,1 bilionu

Řecko se s orgány Evropské unie a Mezinárodním měnovým fondem dohodlo na historicky bezprecedentní finanční pomoci výměnou za další hluboká úsporná opatření. Řecká vláda musí podle dohody o pomoci ušetřit 30 miliard eur do roku 2012, deficit by měl do roku 2014 klesnout pod tři procenta HDP.

Řecká vláda bude muset podle dohody o finanční pomoci s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem do roku 2012 ušetřit 30 miliard eur (767 miliard Kč), což představuje 11 procent hrubého domácího produktu. Řecký rozpočtový deficit má podle dohody letos klesnout na 8,1 procenta HDP a v dalších letech na 7,6 a 6,5 procenta. Státní dluh bude kvůli deficitům stoupat až do roku 2013, kdy dosáhne téměř 150 procent HDP a poté začne klesat, řekl Papakonstantinu. Ten nyní odlétá do Bruselu seznámit s výsledky jednání ministry financí eurozóny.

Rozsah tříleté pomoci zemi, která je kvůli vysokým dluhům ohrožena státním bankrotem, by se měl podle dosavadních zpráv pohybovat kolem 120 miliard eur (3,1 bilionu Kč). Přesnou sumu oznámí odpoledne na mimořádném zasedání v Bruselu ministři financí eurozóny, kteří budou program schvalovat, protože vedle MMF k pomoci přispějí právě země eura.

"Chce se po nás, abychom si vybrali. Na výběr máme pád, nebo záchranu," prohlásil ministr Papakonstantinu. Dále uvedl, že pomoc od MMF a zemí eurozóny pokryje velkou část řeckých úvěrových potřeb v příštích třech letech. Řecko si nyní potřebuje každoročně půjčovat 60 miliard eur.

Premiér prohlásil, že Řecku hrozila katastrofa a hlavní starostí vlády bylo odvrátit státní bankrot, který by dopadl i na ostatní evropské země. To však nepůjde, pokud Řekové nebudou ochotni k "velkým obětem", upozornil Papandreu.

"Je to bezprecedentní balík podpory výměnou za bezpříkladné úsilí řeckého lidu," řekl premiér. Řecká vláda jednala s misí MMF a zástupci Evropské komise a Evropské centrální banky od poloviny minulého týdne.

PSALI JSME: Řecká vláda: Chystáme radikální reformu
                      Merkelová chce kvůli Řecku změny v eurozóně

Pomoc by vedle MMF měly poskytnout členské země eurozóny včetně například Slovenska. Ministři financí zemí eura se dnes v 16 hodin sejdou k projednání dohody na mimořádném zasedání v Bruselu.

Šéf Evropské komise José Barroso označil řecká úsporná opatření za věrohodná a dodal, že splňují podmínky nouzového úvěru od zemí eurozóny. Dobrozdání komise je vedle posudku Evropské centrální banky jednou z podmínek pro přijetí celého programu Evropskou unií.

Evropští činitelé doufají, že finanční pomoc Řecku zastaví dluhovou krizi v eurozóně, která se prostřednictvím finančních trhů začíná přenášet i na jiné slabé a zadlužené ekonomiky eura jako Portugalsko a Španělsko. Někteří ekonomové podle agentury Reuters říkají, že kdyby dnešní dohoda trhy nepřesvědčila, mohly by evropské země nakonec na záchranu ohrožených partnerů vydat až půl bilionu eur.

Řecko nyní oznámí další bolestné škrty a jiná úsporná opatření, jimiž bude moci snížit vysoký rozpočtový deficit a začít snižovat i státní dluh, který přesahuje roční výkon domácí ekonomiky. Papandreu uvedl, že opatření se dotkne platů a důchodů státních zaměstnanců, kteří se na celkové pracovní síle v zemi podílejí zhruba čtvrtinou a těší se značným privilegiím v platech, důchodech a zajištěnosti míst. Papakonstantinu řekl, že za tříletého trvání záchranného programu se státním zaměstnancům nezvýší vůbec platy. Opatření se ale nedotkne platů v soukromém sektoru. Vláda rovněž hodlá zvýšit daň z přidané hodnoty ze 21 na 23 procent a o deset procent zvednout spotřební daně na alkohol a tabák a učinit hluboké škrty v rozpočtech na obranu a zdravotnictví.

Ministr Papakonstantinu vyjádřil naději, že Řecko bude schopno se postupně vrátit na trhy dluhopisů, odkud v posledních týdnech odešlo, když mu úroky z vládních obligací v obavách investorů z platební neschopnosti země vzrostly do neúnosných výšek. Podle Papakonstantina by v případě úspěchu sanačního programu země značnou část poskytnutých peněz nevyužila.

Program předpokládá, že řecká ekonomika letos utrpí propad o čtyři procenta. Příští rok HDP ještě klesne o 2,6 procenta a pro rok 2012 se už čeká růst o 1,1 procenta.

Řekové však přestávají být ochotni smířit se s dalším utahováním opasků a podle průzkumu z tohoto týdne 51 procent z nich vyjádřilo ochotu protestovat proti novým úsporám na ulicích. Řecké odbory plánují na středu uspořádat proti škrtům generální stávku a sobotní prvomájové demonstrace přinesly násilné střety protivládních demonstrantů s policií.

Foto: ČTK