V posledních týdnech vrcholí v jedné z ekonomickou krizí nejpostiženějších evropských zemí, na Islandu, nespokojenost lidí s tamější ekonomickou i politickou situací. Tisíce lidí, kteří vyšli protestovat do ulic Reykjavíku, viní ze současných problémů ostrovního státu vládu v čele s premiérem Geirem Haardem.
Island v současnosti čelí prudkému poklesu HDP, vysoké inflaci, rostoucí nezaměstnanosti a odchodu některých obyvatel do Skandinávie či jiných evropských zemí. Stát byl nucen znárodnit významné banky a ocitl se tak jen krůček od bankrotu. Finanční krize na ostrově odstartovala po splasknutí spotřební bubliny způsobeném neuvěřitelným vnějším zadlužením země, které v jednu chvíli dosáhlo desetinásobku ročního HDP ostrova.
ČTĚTE TAKÉ: Vylidní ekonomická krize Island?
"Tito lidé přivedli Island na pokraj krachu. Je směšné, že pokračují ve svých funkcích jako by se nechumelilo," udivuje malíře a spisovatele Hallgrimura Helgasona. "Vyzývám vládu k rezignaci a k ustavení dočasné vlády, nejlépe složené z žen. Ty si jistě nepovedou hůř než jejich mužští předchůdci."
Současné protesty na Islandu jsou největší od roku 1949, kdy země vstoupila do NATO. Kromě vlády směřují i proti centrální bance, jíž Islanďané viní z nečinnosti a dopuštění totálního propadu islandské koruny a laxního přístupu k řešení bankovní krize.
Pokud by islandská vláda nakonec skutečně padla, šlo by o první světovou administrativu, která by se prokazatelně stala obětí současných celosvětových ekonomických těžkostí.
Foto: Reuters
