Řekům se nedaří prosazovat úsporná opatření. Řekové se je zavázali plnit, když od Trojky (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond), přijímali poslední finanční pomoc. Zadluženost Řecka tak budou muset vyřešit v budoucnosti až němečtí voliči, kteří již nebudou ochotni ze svých daní financovat chod řeckého státu.
Podle dohody s Trojkou musejí Řekové do roku 2020 snížit svůj dluh na 120 procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle posledních údajů však zadlužení země zůstává na úrovni 165 procent HDP. Podle vyjádření jednoho z inspektorů, jehož citoval bez uvedení jména německý Spiegel, je už nyní jasné, že Řecko svůj cíl nesplní.
Řecká vláda měla v plánu v příštích dvou letech (2013 a 2014) ušetřit 11,5 miliardy eur. Dosud však byla zavedena úsporná opatření pouze ve výši 8 miliard eur.
Řekové rovněž hodlají prodávat svůj majetek; prodej se však rozjíždí pomalu. Do roku 2020 chtějí privatizovat majetek za 50 miliard eur, dosud se však podařilo získat pouze 1,8 miliardy. Jedním z důvodů je i přetrvávající byrokracie, kterou nedávno pro TÝDEN charakterizoval řecký velvyslanec v Česku Jorgos Paizis jako "stokrát větší než v Česku".
Řekové obecně mají k vracení vypůjčených peněz od Trojky liknavý postoj a většina si přeje prodloužení splatnosti dluhů. "Mělo by se ulevit většině řecké populace, která musí snášet tvrdá úsporná opatření (škrty vládních výdajů, mimo jiné snížení platů státních zaměstnanců, nižší financování vzdělávacího systému a zdravotnictví, pozn. red.)," uvedl Paizis. Sami Řekové však nejsou dosud schopni ani zlepšit výběr daní.
O to větší důvod k obavám má německá kancléřka Angela Merkelová, neboť němečtí daňoví poplatníci již nemusejí mít trpělivost, aby poskytovali Řekům další půjčky, které by umožnily jejich státu holou existenci. Německo patří mezi hlavní zdroje financování dluhu Řecka a dalších evropských zemí, jako je Španělsko.
Nervózní jsou přitom i investoři. "Pokud jde o Španělsko a Řecko, zhoršování tamní ekonomické situace bude pokračovat," uvedl pro Bloomberg TV Alberto Gallo, vedoucí evropský makroanalytik banky Royal Bank of Scotland.
Hlavní slovo v řecké, respektive evropské krizi mají stále v rukou politikové. O nich je však známo, že problém nebudou řešit, dokud je nezačne skutečně bolestivě pálit, tj. až Řecku či další zemi znovu skuteně dojdou peníze. Řekové přitom stále nemají šanci půjčit si peníze na finančních trzích. Španělé jsou velmi blízko hranice, kdy jim trh už nepůjčí.
