Krize na ostrově
Kypr oddálil bankrot, bohatí ale přijdou o miliardy
25.03.2013 06:14 Aktualizováno 25.03. 08:17
Ministři financí eurozóny schválili záchranný plán pro Kypr, který by měl zabránit bankrotu země. Oznámil to šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. O detailech pomoci se bude jednat ještě v dubnu a první splátku by země mohla podle šéfa záchranného fondu ESM Klause Redlinga dostat počátkem května.
Na rozdíl od předchozího návrhu neobsahuje plán plošné a kontroverzní zdanění vkladů. Velcí střadatelé na Kypru, mezi nimiž je mnoho Rusů, ale pravděpodobně utrpí těžké ztráty. Část jejich peněz půjde na záchranu problémového finančního sektoru v zemi.
Nový plán, který přinese Kypru pomoc deseti miliard eur (260 miliard korun), nepostihne pojištěné vklady do 100 tisíc eur (asi 2,6 milionu korun). Vklady nad 100 tisíc eur naopak budou zmraženy, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. Dohoda, jež předpokládá "hlubokou restrukturalizaci" dvou největších bank na ostrově, nebude vyžadovat schválení kyperského parlamentu.
"Dosáhli jsme politické dohody a ukončili jsme nejistotu, která v posledních dnech zasáhla Kypr a eurozónu," řekl Dijsselbloem.
Dohody bylo dosaženo několik hodin před vypršením lhůty, po němž hrozilo zastavení finanční pomoci Evropské centrální banky a zřejmě i bankrot země.
Podle Dijsselbloema dvě největší banky čeká "hluboká restrukturalizace". Bude uzavřena banka Laiki, která je druhým největším finančním ústavem na Kypru a kterou nešlo zachránit, řekl také šéf euroskupiny.
Banky na Kypru jsou zavřené již déle než týden a zatím se neví, kdy budou znovu otevřeny. Podle evropských činitelů se dnes rozhodne, kdy to přesně bude. Kyperská vláda již rozhodla, že po otevření bank budou na přechodnou dobu platit omezení pohybu kapitálu, která mají zamezit hromadnému vybírání vkladů a následnému masivnímu odlivu kapitálu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardová po setkání se členy euroskupiny řekla, že plán je "komplexní a důvěryhodný" a že doporučí výkonné radě MMF zapojit se do úvěrového programu pro Kypr. "Tato dohoda poskytuje základ pro obnovení důvěry v bankovní systém, který je důležitý pro podporu růstu," uvedla Lagardová. Výši částky, kterou by se MMF mohl na pomoci podílet, ale nesdělila.
Přestože dohoda významně postihne bohaté Rusy s velkými vklady na Kypru, euroskupina uvedla, že "se těší na dohodu mezi Kyprem a Ruskem o finančním příspěvku".
Pojištěné vklady do 100 tisíc eur se z Laiki přesunou do největší kyperské banky Bank of Cyprus. Nebudou ale podléhat jednorázové dani, jak předpokládal předcházející plán, jejž eurozóna schválila před deseti dny a který kyperský parlament zamítl.
Pondělní dohoda nemusí schválení parlamentu podléhat právě proto, že nezavádí jednorázovou daň z depozit. Z technického hlediska půjde i v případě ztrát z velkých vkladů o součást restrukturalizace bank, již kyperský parlament schválil v pátek. V případě Laiki i Bank of Cyprus budou postiženy velké nepojištěné vklady, stejně jako akcionáři a držitelé dluhopisů bank.
EU a MMF žádaly po Kypru, aby přispěl na pomoc částkou 5,8 miliardy eur. Z banky Laiki by mělo pocházet 4,6 miliard eur a z Bank of Cyprus 1,2 miliardy. Bank of Cyprus se výrazně zmenší a převezme také dluhy Laiki vůči Evropské centrální bance rovnající se asi devíti miliardám eur.
Na oznámení dohody o řešení kyperské dluhové krize v pondělí reagovalo euro, když vůči americkému dolaru stouplo o 0,4 procenta na 1,3043 USD. Před oznámením dohody se jednotná evropská měna pohybovala kolem 1,2985 USD. Vůči japonskému jenu euro během obchodování stouplo o 0,8 procenta na 123,75 JPY.
Na Kypru kvůli dluhové krizi panuje napětí. Výběry peněz z bankomatů Laiki a Bank of Cyprus jsou od neděle omezené na nejvýše 100 eur denně.
Kyperská státní agentura informovala, že v pobočce Bank of Cyprus v Limassolu se v neděli v noci ozvala mohutná exploze způsobená petardou. Budova je prý poškozená a policie oblast uzavřela. Podle médií dělobuch zapálili dva útočníci, kteří rozbili skleněné dveře pobočky.
Eurozóna dnes zdůraznila, že kyperský bankovní sektor bude výrazně omezen a do roku 2018 se musí svou velikostí dostat na průměr EU. Finanční sektor na ostrově je několikanásobně větší než hrubý domácí produkt země a jeho předimenzovanost je považována za klíčovou příčinu nynější krize. Celkové vklady u bank činí 68 miliard eur, z toho 38 miliard je na účtech nad 100 tisíc eur.
Kypr požádal o finanční pomoc loni v červnu poté, co se jeho banky dostaly do vážných finančních problémů kvůli svému silnému napojení na problémové Řecko. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok nemá přístup na kapitálové trhy. Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.