Kypr se snaží najít cestu k odvrácení státního bankrotu poté, co jeho parlament odmítl kontroverzní nabídku pomoci od eurozóny. Podle vládních zdrojů je již připraven alternativní plán s účastí Ruska, který by měl zajistit splnění podmínek pro získání mezinárodní pomoci. Kyperské banky zůstanou tento týden zavřené. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval, že pokud si Kypr nezajistí zahraniční pomoc, nemusely by tamní banky otevřít nikdy.
Nový plán prý bude ve čtvrtek předložen vedoucím představitelům politických stran. Ještě ve stejný den by o něm měl hlasovat kyperský parlament. Ten v úterý odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč).
Kyperský ministr financí Michalis Sarris nyní jedná v Moskvě s ruským protějškem Antonem Siluanovem. Zatím žádné dohody nedosáhl, ale nehodlá se vzdát. Podle agentury Prime by rozhovory měly ve čtvrtek pokračovat. "Zůstaneme tu, dokud nebude dosaženo nějaké dohody," prohlásil Sarris.
Rusku se příliš nelíbil záchranný plán eurozóny, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Moskvu podle agentury rozhněvalo, že to s ní Nikósie nekonzultovala.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv uvedl, že snahu o vyřešení kyperské finanční krize provázely "všechny možné chyby". Podle něj je zapotřebí k otázce přistupovat "promyšleně" a dbát na to, aby nepoškodila vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií. Vytkl EU, že nepřizvala Rusko k vyjednávání s Kyprem o záchraně ostrova před bankrotem.
Banky na Kypru zůstanou zavřené do konce týden. Oznámila to tamní centrální banka. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle internetového serveru BBC varoval, že pokud Kypr nepřijme zahraniční pomoc, nemusely by tamní banky otevřít nikdy. Kyperské banky jsou zavřeny od začátku týdne kvůli obavám z hromadného vybírání vkladů. Otevřeny by měly být nejdříve v úterý, protože v pondělí bude na Kypru státní svátek.
Církev nabízí pomocnou ruku
Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup Chrysostomos po středečním setkání s prezidentem Nikosem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.
Pozornost ve středu upoutala rovněž zpráva německého serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten, podle které si kyperští politici před víkendovým rozhodnutím o zdanění vkladů převedli do zahraničí téměř 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč).
Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek, to znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. "Míč je nyní na kyperské straně," řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
Kyperská vláda by nyní podle Evropské komise měla předložit řešení situace zaručující udržitelnost státního dluhu a jeho snížení na 100 procent hrubého domácího produktu v roce 2020.
Problémy Kypru podle komise souvisejí s jeho přebujelým bankovním sektorem. Svou vinu má prý i předchozí prezident Demetris Christofias, který podle EK oddaloval řešení celé situace.
"Německo chce řešení"
Německá kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad úterním odmítnutím plánu v parlamentu politování a řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh. "Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení," řekla Merkelová.
Tlak na Kypr vystupňovala ECB. Člen jejího užšího vedení Jörg Asmussen řekl, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní.
Komentátoři poukazují na to, že eurozóna požadavkem konfiskace části všech kyperských vkladů porušila princip, na němž se shodla na počátku finanční krize a podle něhož jsou bezpečně garantovány bankovní vklady do 100 tisíc eur (2,56 milionu Kč). Tím evropští politici ohrozili bankovní systém v celé eurozóně a "dostali se na novou úroveň idiotství", napsal pro agenturu Bloomberg komentátor Clive Crook.
Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.
