Hodnota amerických korporací se v minulém roce zvýšila o zhruba třicet procent, což představuje největší nárůst od roku 1997. Japonské společnosti pak investory potěšily zhodnocením o přibližně šedesát procent.
Velká část růstu jde přitom na vrub extrémních opatření centrálních bank. To znamená, že při přiškrcení kohoutků se tempo růstu burz přinejmenším zpomalí. A je jisté, že jednou k němu dojde, protože dříve nebo později se pumpování peněz do ekonomiky projeví v cenovém růstu či vytváření gigantických bublin, k čemuž ostatně podle řady investorů dochází.
Ostatně podle výzkumu CNNMoney z loňského ledna analytici očekávali, že americké akcie posílí o 4,3 procenta. I je tak musel zaskočit nebývalý růst newyorské burzy.
Dlouhodobě (v řádu desetiletí) se navíc výnosy u amerických akcií pohybují v jednociferných řádech. Od dvanáctiletého minima v březnu 2009 se však hodnota amerických firem zvýšila o 173 procent.
Burzy se tak začínají stávat dalším rizikem, které může otřást nejen portfoliem investorů, ale i světovou ekonomikou. Zvláště americké domácnosti mají totiž velkou část majetku uloženou v akciích. Jejich propad by způsobil zchudnutí domácností a tím i jejich ochotu utrácet, což by poškodilo celou americkou ekonomiku.
Enormní růst burz, který pomohli vytvořit centrální bankéři po celém světě, se tak stává dvousečným mečem. Růst cen akcií totiž pomáhal zvyšovat spotřebitelskou důvěru a tím i růst ekonomiky. Zastavení umělého růstu by však naopak hospodářství srazilo dolů.
