Maďarsko chce, aby vznikl fond na pomoc finančnímu sektoru zemí střední a východní Evropy ve výši 160 až 190 miliard eur (až 5,48 bilionu Kč). Novinářům to před setkáním šéfů států a vlád EU, které do Bruselu svolalo české předsednictví kvůli hospodářské krizi, řekl maďarský premiér Ferenc Gyurcsány. Plán však nemá v Evropské unii potřebnou podporu.
Peníze do fondu by měly poskytnout Mezinárodní měnový fond, Světová banka či instituce Evropské unie, vyplývá to z maďarského návrhu. Prostředky by měly finančním institucím dodat potřebný kapitál. Ten by pak měl pomoci sektor ozdravit a zajistit, že se opět zjednoduší cesta pro zpřístupnění úvěrů a podobně.
ČTĚTE TAKÉ: Topolánek jede řídit summit: Taková krize ještě nebyla
"Tento plán nemá podporu. Maďarskému premiérovi to bylo řečeno velmi přesně i ze stran ostatních států V4 a dalších zemí," řekl Fico po setkání, které předcházelo dnešnímu summitu EU svolanému českým předsednictvím k hospodářské krizi. Na něm se setkali zástupci zemí visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, trojice pobaltských zemí a Rumunska s Bulharskem.
Proti maďarskému návrhu se při příletu na summit vyslovil i český premiér Mirek Topolánek. Uvedl že nevěří, že východní Evropa je speciální region, který by potřeboval speciální pomoc. Podle něj je třeba pomoci všem zemím unie, které to budou potřebovat.
Kalousek: Nejsme na tom tak zle
Český ministr financí Miroslav Kalousek již dříve tento nápad odmítl. "Česká republika není v situaci, kdy by potřebovala žádat o pomoc, a o takové žádosti ani neuvažuje," sdělil. Zároveň uvedl, že protestuje proti tomu, aby existoval jednotný pohled na celý region. "Pozice jednotlivých států v regionu jsou rozdílné," upozornil. Kalousek rovněž odmítl, aby bylo státům vyčleněno přesně dané množství peněz. To podle něj vede jen ke snižování odpovědnosti jednotlivých států.
ČTĚTE TAKÉ: Bankéři: Česko na tom není tak zle, jak píšete
V rámci Evropského stabilizačního a integračního programu (ESIP), jak Maďaři iniciativu označili, by podle Budapešti mělo třeba 50 až 60 miliard eur jít na poskytnutí hotovosti bankám. Dalších 35 až 45 miliard eur by zamířilo na jejich restrukturalizaci a 40 až 50 miliard eur by se uvolnilo na pomoc "reálné ekonomice", třeba malým a středním podnikům.
Maďarský premiér chce rovněž zrychlit proces vstupu do eurozóny. Podle něj by daná země po splnění potřebných kritérií (týkají se třeba výše deficitu veřejných financí či inflace) nemusela být po dobu minimálně dvou let v takzvaném systému ERM-2. To je mechanismus, který omezuje pohyb kurzu národní měny v určitém vytyčeném pásmu.
Gyurcsány: Nechci novou železnou oponu
Šéf eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker při příjezdu na jednání řekl, že neočekává nějaké brzké změny v pravidlech pro zavedení eura. Jedním z nich je i dvouleté setrvání v ERM-2. "Nemyslím si, že můžeme měnit přístupová kritéria pro euro přes noc. To není přípustné," zdůraznil.
Současnou situaci Gyurcsány označil za největší výzvu za posledních dvacet let. Na začátku 90. let se podle něj Evropa sjednotila v politické rovině. Nyní před ní prý stojí nová výzva - zda bude schopna sjednotit i svou ekonomiku a finanční otázky. "Nesmíme dovolit, aby zde vznikla nějaká nová železná opona," řekl maďarský premiér.
Foto: Reuters, ČTK, AP
