O Řecku je dnes slyšet v souvislosti s migrací. Před rokem to ale bylo z jiného důvodu. Banky se zavřely a Řekové v referendu odmítli reformy navrhované Evropou. Teď se zdá, že by kolébka evropské civilizace mohla být z nejhoršího venku.
Ani perští králové Dareios a Xerxes nedali Řecku zabrat tolik jako premiéři Simitis a Karamanlis nebo olympiáda v roce 2004. Kořeny dluhové krize sahají právě do poloviny devadesátých let, kdy Kostas Simitis usedl do čela Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) i řecké vlády. Současný šéf kabinetu Alexis Tsipras přebral zemi před rokem a půl v situaci, kdy už sám vlastně nic nemohl ovlivnit. Pokud tedy nechtěl nechat Řecko zbankrotovat. Po více než roce, kdy se situace v Řecku vyhrotila natolik, že banky měly několik dní zavřeno, se zdá, že hospodářství země pod Olympem zvedá hlavu. Ve druhém letošním čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl oproti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta. Meziročně je sice o 1,5 procenta slabší, ale oba uvedené výsledky překročily očekávání analytiků.
Tvrdé reformy a úsporné programy, jimiž Řecko už sedmý rok prochází, zatím nesou jen trpké ovoce. Veřejný dluh se sice loni mírně snížil na necelých 177 procent HDP, ale státní rozpočet stále vykazuje hlubší schodky, než předepisují maastrichtská pravidla pro členské země eurozóny. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už sice Řecko od roku 2010 urazilo kus trnité cesty, ale ještě mnoho nepříjemného ho čeká, neboť spousta reforem zůstává nedotažena.
"Pokud budou reformy plně realizovány, mohou vést v příští dekádě ke zvýšení řeckého HDP o více než 13 procent," píše ve své květnové analýze Christian Daude, ekonom OECD.
Za normálních okolností by takový růst byl více než přijatelný. Jenže v případě Řecka taková prognóza jen dokresluje marast, kterým jeho hospodářství prošlo. Vždyť jen v letech 2008 až 2013 ztratilo celou čtvrtinu svého výkonu. To je vlastně stejný vývoj, jakým prošly Spojené státy za velké hospodářské krize v období 1929 až 1933. USA se plně zotavily už po devíti letech, ale Řecko se možná teprve odráží ode dna a v příštím desetiletí smaže sotva polovinu svého propadu.
Mladí Řekové utíkají
Mezi členskými zeměmi EU, jež byly finanční krizí z roku 2008 zasaženy nejvíce, najdeme kromě Řecka také Irsko nebo Portugalsko. Zatímco Řecko se stále ještě potácí na hraně mezi hospodářským růstem a recesí, Portugalci rostou už třetí rok za sebou a Irové ještě déle. Takový rozdíl OECD připisuje objemu reforem, které byly jednotlivé země dosud schopny zavést. Řecko je v tomto ohledu nejhorší - beze zbytku jich zrealizovalo jen 60 procent. Zhruba desetinu reforem provedlo se zpožděním, částečně nebo vůbec neuskutečněných je celých 30 procent. Naproti tomu Irsko jich zvládlo realizovat zcela nebo se zpožděním 95 procent.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
