Korupce ve veřejném sektoru odčerpává ročně z globální ekonomiky na úplatcích 1,5 bilionu až dva biliony dolarů 35,5 až 47,3 bilionu korun), tedy asi dvě procenta hrubého domácího produktu. To podkopává ekonomický růst a snižuje dostupnost základních služeb nejvíce potřebných pro chudé. Nepřímé náklady jsou tak mnohem vyšší. Uvedl to ve své zprávě Mezinárodní měnový fond. Podle fondu je boj proti korupci zásadní pro dosažení makroekonomické stability.
"Zatímco přímé ekonomické náklady na korupci jsou dobře známé, nepřímé náklady mohou být dokonce výraznější a více vysilující," uvedla ve zprávě výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová. Korupce má podle ní také širší neblahý dopad na společnost, podkopává důvěru ve vládu a narušuje etické standardy občanů.
MMF vyzývá k silnějším protikorupčním zákonům a posílení vymahatelnosti práva. Upozorňuje, že strategie pro boj s korupcí vyžaduje transparentnost, jasný právní rámec a věrohodnou hrozbu stíhání. Příležitosti k úplatkům může snížit také omezení regulací.
Nepřímé náklady korupce jsou mnohem vyšší než přímé. Korupce snižuje vládní příjmy, protože podporuje daňové úniky a snižuje motivaci k placení daní. Stát má tak méně peněz pro veřejné investice do infrastruktury, zdravotní péče a vzdělávání. To má dopad hlavně na chudé.
Zpráva přichází krátce poté, co stovky ekonomů vyzvaly přední světové lídry, aby zrušili daňové ráje, protože z nich těží bohatí jednotlivci a nadnárodní korporace a zvyšují nerovnost. Ve čtvrtek se pak v Londýně koná protikorupční summit, kterého se mají zúčastnit politici ze čtyř desítek zemí a zástupci MMF a Světové banky.
