Litevská plynárenská společnost Lietuvos Dujos si zajistila výrazné snížení ceny zemního plynu dodávaného ruským Gazpromem. Oznámila to firma, ve které Gazprom vlastní více než třetinový podíl. Výši dohodnuté ceny však nezveřejnila. Dohoda podle litevské vlády přinese levnější plyn místním spotřebitelům.
Lietuvos Dujos dodává plyn domácnostem i podnikům a kontroluje zhruba 40 procent trhu. Nová cena bude platit do konce roku 2015, kdy vyprší dlouhodobá dohoda o dodávkách ruského plynu. "Dohodnutá cenová úroveň poskytuje dobrý základ pro jednání o dodávkách plynu po roce 2015," řekl náměstek generálního ředitele litevského podniku Joachim Hockertz.
Litva platila na konci roku 2013 za tisíc metrů krychlových ruského plynu 465 dolarů. Litevský premiér Algirdas Butkevičius již dříve předpověděl, že Gazprom cenu sníží o zhruba 20 procent.
Právě na popud Litvy v říjnu Evropská komise spustila šetření, zda Gazprom nezneužívá své monopolní postavení v některých východoevropských zemích včetně Česka a nemanipuluje s cenami plynu, aby získala politické výhody. Vilnius si stěžoval, že platí za tutéž komoditu o třetinu víc než Německo. Momentálně je ale tento případ u ledu, aby nepřidával k napětí kolem Ukrajiny.
Rusko nyní rovněž vede spor ohledně ceny plynu pro Ukrajinu. Ta letos stoupla na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových z dřívějších 268,50 dolaru. Kyjev kvůli tomu obvinil Moskvu, že používá plyn jako politický nástroj k potrestání Ukrajiny za to, že se snaží vymanit z vlivu Kremlu.
Závislost na Rusku částečně zmírní importní terminál na zkapalněný plyn v Klajpedě, který by se měl spustit v prosinci. Teoreticky by jeho kapacita (až tři miliardy kubických metrů za rok) mohla pokrýt víceméně celou spotřebu země. Jestli bude plně využit, bude záležet na aktuálních cenách na trhu a také na dohodě s Gazpromem.
Podobně závislá je Litva na dovozu ruské elektřiny, v roce 2009 musela totiž zavřít Ignalinskou jadernou elektrárnu, jež zajišťovala tři čtvrtiny tamní spotřeby.
