Zlato jako investici se nejvíce na světě pořizují Němci, kteří loni nakoupili přes 1,4 gramu zlata na osobu. Vyplývá to z přehledu organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata. České domácnosti zaostávají, příliv zlata se zde v posledních pár letech odhaduje na 0,02 gramu na osobu ročně.
Nákupy Němců činí více než dvojnásobek zlata, které připadá na jednu osobu v Číně a téměř trojnásobek proti Indii, jejíž obyvatelé jsou do zlatých šperků zamilovaní. Druhým národem, který po Němcích nejvíc věří zlatu, jsou Turci. Loni si každý tamní občan v průměru pořídil 0,9 gramu zlata.
Analytik společnosti Zlato David Marášek uvedl, že do roku 2008 dovoz fyzického zlata do Česka jen marginální. Lidé podle něj začali nakupovat zlato až po vypuknutí finanční krize v roce 2008. Do té doby se zajišťovali převážně investičními mincemi. V letech 2011 a 2012 se ale na českém trhu prodala zhruba 1,9 tuny zlata. V posledních pěti letech odhadl roční dovoz investičního zlata na zhruba dvě tuny ročně.
Na jednoho Němce připadá podle studie berlínské Steinbeisovy univerzity 122 gramů zlata v soukromém vlastnictví. Z průzkumu webu Zlato.cz vyplývá, že v Česku mají domácnosti celkem mírně nad deset tun, což odpovídá jednomu gramu zlata na osobu. Česká národní banka drží ve svých devizových rezervách přibližně 9,5 tuny zlata, takže mezi Čechy už je víc zlata, než kolik má centrální banka ve svých sejfech.
V řadě evropských zemí je samozřejmostí, že domácnosti mají ve zlatě i násobky toho, co drží centrální banky. V Itálii je v soukromém vlastnictví 6418 tun (centrální banka 2452 tun), německé domácnosti vlastní 7557 tun zlata, tedy více než dvojnásobek toho, co má německá centrální banka (3375 tun). Podobná situace je i ve Francii, kde je 4714 tun zlata v domácnostech proti 2436 tunám centrální banky.
Zlatý boom v Německu vypukl zhruba před osmi lety. Němci, poučeni světovou finanční krizí a neustálým tištěním peněz Evropskou centrální bankou, neponechávají podle Maráška nic náhodě. Zlaté produkty se po spořicích účtech, pojistkách a akciích staly jejich čtvrtou nejrozšířenější formou úspor.
Turecko dělá všechno možné, aby od lidí dostalo pod kontrolu státu odhadovaných 2200 tun zlata, jež mají uloženy pod matracemi, napsal nedávno největší turecký deník Hurriyet Daily. A za uložení privátního zlata ve státních trezorech je stát ochoten i vyplácet úroky. Úrokové sazby jsou ale v islámském bankovnictví zakázány, takže ministerstvo financí musí vynalézat různé úskoky, jako je například pronájem zlata.
Již dříve Ankara přinutila komerční banky, aby u nich deponované zlato předaly do úschovy centrální bance. Nyní cílí na své občany. Minulý měsíc zahájeno vydávání zlatých dluhopisů a osvědčení o pronájmu zlata. Místopředseda vlády Mehmet Şimşek v této souvislosti prohlásil, že jde primárně o snahu dostat do ekonomiky 300 miliard dolarů, což je odhadovaná hodnota zlata, jež si na horší časy pořídily turecké domácnosti.
