Deset vajec z podestýlky v přepočtu za 26 korun, litr mléka za necelých patnáct korun, dvěstěpadesátigramové balení másla za 22 korun. S takovými rekordně nízkými cenami potravin se nyní setkávají zákazníci v německých supermarketech. A nejde zdaleka jen o mléčné výrobky. Ceny padají i v případě energetických nápojů, limonád nebo bramborových lupínků. V Německu se už dlouho v nenakupovalo tak levně jako nyní.
A důvod? Je to podle analytiků ruské embargo na dovoz zemědělských výrobků z EU, které nejen na německém trhu přispívá ke zvyšování nabídky nad poptávkou. K tomu se snížila poptávka po mléčných výrobcích i z Číny, což opět zvyšuje cenovou konkurenci v Evropě. Ani tyto důvody by však nestačily k vysvětlení tak razantního pádu cen v německých supermarketech. Vedle ruského embarga a přetlaku na evropském "mléčném" trhu přispěla podle odborníků ke zlevňování i nevyhlášená válka mezi obchodními řetězci vyvolaná změnou chování zákazníků. Němci totiž ve stále větší míře dávají přednost regionálním, z jejich pohledu kvalitnějším potravinám, které nakupují buď přímo u výrobců nebo v menších prodejnách. A supermarkety se tomuto trendu snaží čelit tím, že nabízejí zboží tak levně, aby prostě nákupu nešlo odolat.
"Pozorujeme zřetelný trend přesunu pozornosti na kvalitu, nikoliv jen na cenu. Cena už není tak důležitá jako dříve," uvedl Wolfgang Adlwarth z německého Institutu pro výzkum spotřeby (GfK). Supermarkety a hypermarkety podle něj v posledních měsících zřetelně ztrácejí svou pozici na trhu, založenou na široké nabídce co nejlevnějšího zboží, u kterého má nízká cena často přednost před kvalitou. Německu se hospodářsky daří, míra nezaměstnanosti je nejnižší v Evropské unii a němečtí zákazníci si místo vyhledávání co nejlevnějších potravin raději připlatí za kvalitu. A tu podle všeobecně zakořeněné představy najdou spíše v menších obchodech, případně přímo u regionálních výrobců, nikoliv v supermarketech.
Supermarkety na tento trend zareagovaly, možná pro někoho paradoxně, dalším zlevňováním. Jako první vyhlásil cenovou válku řetězec Aldi, brzy se přidal Lidl a další řetězce. Ceny spadly tak výrazně, že společnost GfK vyjádřila obavu ze "zhroucení dosud jemně vyváženého cenového trhu s potravinami v Německu".
Supermarketům nepomáhá ani široká nabídka "bio" potravin, které jsou součástí nabídky každého řetězce. I v tomto případě se totiž chování zákazníků částečně mění. Lidé už tolik nesledují, zda má potravina "oficiální" značku BIO, ale stále více dávají přednost regionálním potravinám, vyrobeným či vypěstovaným přímo v nejbližším okolí jejich bydliště. A tyto potraviny nabízejí spíše menší obchody a trhy než řetězce. Důkazem jsou výsledky průzkumu společnosti A. T. Kearney mezi spotřebiteli v Rakousku, Švýcarsku a Německu, tedy v zemích dosud pověstných vysokou spotřebou biopotravin. Průzkum jednoznačně prokázal, že původ potraviny je pro německé zákazníky důležitější než jakýkoliv certifikát.
"Po regionálních potravinách je nyní větší poptávka než po značce bio," tvrdí společnost A. T. Kearney v závěru svého průzkumu. U těch zákazníků, kteří pečlivě zkoumají kvalitu potravin, tvoří v současné době regionální potraviny až 20 procent obsahu nákupního košíku, v případě biopotravin je to jen 10 procent.
Přes 70 procent z tisícovky zpovídaných respondentů uvedlo, že regionální potraviny nakupuje minimálně jednou měsíčně, polovina pak každý týden. Z toho nejvíc Rakušané (60 procent) následovaní zákazníky z Německa (47 procent) a Švýcarska (41 procent).
Jako důvod zákazníci nejčastěji uvádějí důvěru v potraviny, které vyrábí firma či jednotlivec přímo v regionu, možnost kontroly kvality, podporu místní ekonomiky a ochranu životního prostředí. Zvlášť velkou pozornost věnují konzumenti "regionalitě" u vajec, ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků. A jsou ochotni regionálním výrobcům dokonce připlatit. Podle průzkumu zákazníci tolerují, když je regionální produkt až o 15 procent dražší než stejná potravina z dovozu nebo z jiných míst země.
